Motejl: Vystěhování Romů ze Vsetína byla chyba

Ombudsman se zabýval právě okolnostmi demolice domu. Zpovídal také vystěhované obyvatele, jak jsou spokojeni se současným bydlením.

Neplatiči byli přestěhováni ze zchátralého pavlačového domu z centra do kontejnerových domů na okraji města. Část rodin pak radnice vystěhovala do Vidnavy, Vlčic a Staré Červené Vody na Jesenicku, kde jim přes realitní kancelář koupila rozpadající se domy. Ty budou Romové splácet 20 let.

"Šetření v případu vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu na ulici Smetanova ve Vsetíně byla uzavřena s konstatováním pochybení Městského úřadu Vsetín," uvedl Motejl. Z jeho závěrečné zprávy vyplývá, že pochybení, jichž se úředníci dopustili, je celá řada.

V první řadě postupoval chybně vsetínský stavební úřad, a to nikoli tím, že vydal povolení k demolici zchátralého pavlačového domu ve Smetanově ulici, ale že dopustil, aby se z něj taková ruina stala. Z ombudsmanova šetření vyplývá, že radnice po dobu delší než deset let neplnila povinnosti stanovené stavebním zákonem a neudržovala objekt v dobrém stavu. Stavební úřad jí přitom tuto povinnost nepřipomněl. Naopak na žádost města vydal povolení k používání nebytových prostor v pavlačovém domě jako bytů.

Pokud byl důvodem pro vystěhování lidí z pavlačového domu nevyhovující stav budovy a obava o jejich zdraví, problém prý nebyl vyřešen. "Stav domů, do nichž se rodiny přestěhovaly, odpovídá stavu pavlačového domu," uvedl Motejl. Lokalitu Poschla nepovažuje za vhodnou k trvalému bydlení. Ombudsman upozornil na nadměrnou vlhkost a výskyt plísní v nově obývaných objektech.

Vystěhováním občanů Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko byly porušeny jejich základní práva na respektování rodinného a soukromého života, uvádí zpráva. Motejl je toho názoru, že Vsetín by jim měl nyní umožnit návrat do města tím, že budou moci žádat o přidělení městského bytu.

Ombudsman ve své zprávě ke kauze zdůrazňuje, že "export" sociálně vyloučených rodin z obcí a měst, v nichž dlouhodobě žijí, nelze přijmout jako koncepční a účinné řešení. Toho lze prý dosáhnout spoluprací se sociálními pracovníky, nevládními organizacemi, romskými rodinami a samosprávnými orgány radnic.

"Já s tím souhlasím. Faktem ale je, že město Vsetín buď tyto lidi mohlo nechat na ulici, nebo jim nabídnout pomocnou ruku - a to jsme udělali. Ombudsman by se měl spíš zabývat tím, co se stane s neplatičem, který je vystěhován, a to bez ohledu na barvu pleti," uvedl Čunek.

Od začátku si prý radnice uvědomovala, že zvolený postup není optimální. "Ale nám zákon žádnou jinou možnost nedával," tvrdí exstarosta.

"Pokud z tohoto stanoviska mělo vyplynout, že bylo vhodnějším řešením tyto osoby vystěhovat přímo na ulici, nemůžeme s tím rozhodně souhlasit," řekla vsetínská starostka Květoslava Othová (KDU-ČSL). "Přesto, že jsem nebyli povinni zajišťovat těmto osobám náhradní bydlení, s přihlédnutím k jejich sociální situaci a v rámci aktuálních možností jsme učinili maximum, aby všichni bydlení získali," dodala.

Vsetínská radnice také odmítá tvrzení, že při vystěhování Romů na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko byly porušeny základní práva na respektování rodinného a soukromého života. "Tyto osoby jsou subjekty práv a povinností jako každý jiný občan a mohly se tedy svobodně rozhodnout, jakým způsobem budou svoji situaci řešit. Navíc měly dostatek času, aby si bydlení zajistily samy a bez pomoci města," poznamenala Othová.

Další vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) stanovisko veřejného ochránce práv uvítal jako potvrzení toho, že s menšinami nelze zacházet "formou deportací a ghett". "Je to určité memento, specificky místopředsedovi vlády Čunkovi. Aby neměl pocit, že má v těchto věcech patent na rozum," řekl Bursík novinářům.

Čunek i vedení vsetínské radnice si za vystěhování Romů vysloužili ostrou kritiku. Romská sdružení podala na šéfa lidovců trestní oznámení. S jeho postupem nesouhlasí ani většina organizací zabývajících se ochranou lidských práv a mnozí politici.