Článek
K svému soupeři má respekt i František Macka, který jezdí hlídat vinice do Lednice na Břeclavsku. Za řádku let, co s opeřenými zloději soupeří o úrodu, již nasbíral své zkušenosti. A tvrdí, že byť je letos již špačci potrápili, to nejhorší je teprve čeká. Zatím na vinice útočí pouze domácí špačci. Až se dají na cestu hejna ze severu Evropy, z letu vyhladovělí ptáci vezmou vinice útokem.
„Kolem vinice byla donedávna vojtěška na semeno, tak spíše vyzobávali vojtěšku, ve vinici byl celkem klid,“ říká Macka. „Jak vojtěšku posekali, začali se více zajímat o vinici, ale zatím je stačíme plašit, část špačků se přesunula jinam,“ dodal další z hlídajících Václav Špatka.
Špačky mnohdy marně hledají na obloze.
Operační hodiny špaččích letek
Přesto musí být hotaři (strážci vinic - pozn. red.) stále ve střehu. Mají v paměti loňskou zkušenost, kdy byl rovněž poklid. Až do jednoho dne, kdy si připadali jako na střelnici. „To jsem stál tady vedle maringotky a jenom střílel a nabíjel. Za dvě hodiny to bylo kolem stovky nábojů. Ve snaze vyhnat špačky z vinice projížděl mezi řádky traktorista. Říkal, že mu ptáci naráželi do traktoru, ale odletět se jim nechtělo,“ vzpomíná hotař na loňské zážitky.
Letošním specifikem je prodloužení „operačních“ hodin špaččích letek. „Vloni tak kolem šesté zmizeli, odletěli přenocovat do rákosí k nedalekému rybníku Nesyt. Letos je to jiné, vyráží na lup i v sedm večer, to dřív opravdu nebylo,“ tvrdí Macka. Že by ale opeřenců bylo více než vloni, se mu nezdá.
Naopak, ředitel Znovínu Pavel Vajčner uvedl, že podle jejich zkušeností jich letos na vinice útočí o poznání víc. „Musíme si s nimi poradit. Úroda vypadá slibně, hrozny na víno začneme sbírat příští týden, byla by škoda, kdybychom je neuchránili před špačky,“ řekl Vajčner.
Na lup jdou pěšky
Nejagresivnější hejna prý přilétají z polí s kukuřicí, právě ta jim nabízí úkryt. Podobně je tomu s porosty slunečnice, i tam se špačci létají nakrmit. Když se opeření lupiči nedostanou do vinice vzduchem, neváhají použít fintu. Na lup prostě jdou pěšky. „Mám s tím zkušenost. Sedli si opodál na pole, bylo jich tolik, že vypadalo jak čerstvě zorané. Po chvíli zmizeli, myslel jsem si, že mohli odletět, ale neviděl jsem je vzlétnout,“ řekl Macka. Šel tedy blíž a čekalo jej překvapení. Ptáci si to špacírovali do vinice pěšky. „Měl jsem co dělat, abych je dostal pryč,“ vzpomíná Macka.
Opeřence z okolí prý pečlivým hlídáním vinice odradili, útokům na hrozny tak stačí bránit. „Vědí, že tu jsme, mají už s námi zkušenost, tak si dávají pozor. Ale až přiletí špačci ze severu, bude hůř. Budou odhodlaní se nažrat, i kdybych měl po nich šlapat. To bude horší,” chystá se na atak migrujících opeřenců Macka.