Článek
Nescházelo mnoho a ve druhém století našeho letopočtu se mohla stát římskou provincií Marcomannia. „Pomocí polních táborů dohlíželi legionáři za časů císaře Marca Aurelia na germánský kmen Markomanů. Každé z těchto ležení mohlo pojmout až 6000 vojáků,“ řekl Novinkám ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně Balázs Komoróczy.
Morava jako provincie Marcomannia
Polní tábor byl obehnán příkopem a valem, na němž byly palisády s vyhlídkami pro stráže. Uvnitř byly stany a budovy. Římané si tábory budovali na strategických místech dobytého území tak, aby měli nepřítele pod kontrolou. Šlo prý o ukázku odstrašující síly. Marcomannia měla začínat u Vídně, jejím centrem měl být vrch Hradisko u dnešních Pasohlávek na Brněnsku, končit měla na ose Jevíčko–Olomouc–Hulín.
S dějinami Říma na někdejší Moravě se seznamují nejmenší vždy v polovině června na dětském dni u expozice Brána do Římské říše v Pasohlávkách. Poslední se konal v sobotu
Právě tam se se našly pozůstatky táborů. „Umíme si dovodit, kde by mohly být další tábory. Vzdálenosti mezi nimi byly zhruba den pochodu, což pro početné jednotky legionářů představuje asi 20 kilometrů. Záleží na členitosti terénu,“ vysvětlil archeolog. Další tábory se našly v Modřicích, v Brně nebo v Charvatské Nové Vsi. Mnohé teprve čekají na odhalení.
Minimálně dva tábory jsou někde v Boskovické brázdě, tedy mezi Brnem a Jevíčkem. Další jeden nebo dva budou někde u Vyškova a hned několik jich muselo být na březích řeky Moravy mezi Břeclaví a Olomoucí. Budou ale pohřbeny pod tak mohutným nánosem bahna, že je neodhalí ani letecké snímkování, georadary, ani jiná nejmodernější technika.
Provincie Marcomannia měla začínat na jihu na severním břehu Dunaje a pokračovat na sever až k Jevíčku, Olomouci či Hulínu. Centrem měl být vrch Hradisko u dnešních Pasohlávek na Brněnsku, kde sídlila desátá římská legie
Hradisko je jen zlomkem Říma
Desátou legii a sen císaře Marca Aurelia o Marcomannii připomíná v Pasohlávkách expozice Brána do Římské říše. Představuje vykopávky z Hradiska, velitelsko-logistického centra Říma na území Markomanů. Vybudováno bylo přímo na dohled sídel jejich náčelníků.
Na leteckém snímku (v pozadí Pálava) je v popředí vidět místo, kde sídlila desátá římská legie. Začíná valem a končí až u vody. Tam měli Římané svoji nemocnici. Dnes tam stojí Aqualand Moravia s termálními bazény Romulus a Rémus
Hradisko je podle Komoróczyho v souvislosti s římským osídlením někdejší Moravy jen vrcholkem ledovce. Jeho součástí je takzvané mansio určené pro ubytování důležitých osob. Jde o základy obytné budovy a lázní. „S trochou fantazie můžeme říci, že pokud sídlo desáté legie navštívil císař, což je více než pravděpodobné, byl by ubytován právě tam. Možná se kochal pohledem na Pálavu stejně tak, jako to dnes dělají milovníci moravského vína,“ dodal vědec.
Císaři Marcu Aureliovi, na dobovém denáru, sen o vytvoření provincie Marcomannia nevyšel. Po jeho smrti nařídil jeho syn a nástupce Commodus stažení legionářů z tehdejšího území Moravy
Císařův plán na vytvoření Marcomannie nevyšel. Jeho syn a nástupce Commodus, jehož si v Gladiátorovi zahrál Joaquin Phoenix, nařídil po smrti Marca Aurelia desátou legii stáhnout k Dunaji. Podle Komoróczyho ani tak nešlo o odpor Markomanů. Commodus si zřejmě spočítal, že by se mu to nevyplatilo; vytvoření provincie by se mu nevrátilo na vybraných daních, protože na Moravě nebyly zlaté či stříbrné doly jako například v provincii Dacia.
Na unikátním snímku z roku 1928 prezident Tomáš G. Masaryk na římských vykopávkách na Hradisku