Hlavní obsah

Morální politik bude hlasovat pro církevní restituce, míní Navrátilová

Právo, rsk

O morálce jednotlivých politiků si bude veřejnost moci udělat jasno podle toho, zda budou hlasovat pro vrácení majetku církvím. Myslí si to poslankyně Dagmar Navrátilová (LIDEM). Podle ní je třeba se vydat po "trnité stezce spravedlnosti" a zákon, o němž bude příští týden jednat Sněmovna, schválit.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Dagmar Navrátilová

Článek

"Berme otázku církevních restitucí jako jakýsi úhelný kámen morálních kvalit jednotlivých politiků. Už nyní se ukazuje, že někteří ji považují za dobrý nástroj pro vydírání vlády, jiní odmítají uznat, že ukradený majetek je třeba vrátit. Uvidíme, jak se bude bitva o morálku a pravdu vyvíjet dále a kdo s námi půjde po trnité stezce spravedlnosti," uvedla Navrátilová v tiskovém prohlášení.

Podle Navrátilové nelze budovat spravedlivou společnost, aniž by došlo k vyrovnání předchozích křivd. Poslankyně upozornila, že komunistický režim "církve prokazatelně připravil o majetek" a že nyní je šance křivdy z minulosti napravit.

Jde o poslední velkou, dosud nenapravenou nespravedlnost, s níž se musíme vypořádat. Není naší chybou, že k tomu dochází v době, která není ekonomicky příznivá.
Dagmar Navrátilová

"Jde o poslední velkou, dosud nenapravenou nespravedlnost, s níž se musíme vypořádat. Není naší chybou, že k tomu dochází v době, která není ekonomicky příznivá. Bohužel, je nezměnitelným faktem, že v době ekonomického růstu chyběla vedení státu odvaha a morální zodpovědnost," uvedla.

V dubnovém rozhovoru v Právu přitom Navrátilová měla k restitucím výhrady. "Nevidím problém ve vracení nemovitostí, polí, lesů. U církevních restitucí vidím problém v konkrétním finančním vyrovnání. Těžko mohu vydat bianco šek, že zvedám pro církevní restituce ruku za každou cenu," řekla tehdy.

Navrátilová se nediví, že v ČR je proti vrácení majetku církvím silný odpor. "V lidech stále přežívá nejen socialistické učení o škodlivosti náboženství, ale i staletí potlačování svobodného myšlení, které církev v Čechách uplatňovala po husitských válkách i v období rekatolizace," poznamenala.

Podle vládní dohody s církvemi a následného návrhu zákona by církve měly dostat asi polovinu někdejšího majetku zhruba za 75 miliard korun, který je v držení státu. Za další pak náhradu 59 miliard korun během 30 let, k této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

Výběr článků

Načítám