Mohou úředníci beztrestně chybovat? Tendry, za které padaly pokuty, zůstaly bez postihu

Začátkem dubna šéf ÚOHS Petr Mlsna pravomocně potvrdil historicky nejvyšší pokutu pro armádu, a to ve výši půl miliardy korun, za chyby v tendru na nákup armádních vrtulníků za 17 miliard korun.

Resort obrany podle Mlsny chyboval v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup víceúčelových vrtulníků od americké firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti Leonardo.

Ministerstvo obrany podle svého mluvčího Jana Pejška s verdiktem nesouhlasí a považuje postup při zakázce za správný. Pokutu sice zaplatí v řádném termínu, ale zároveň se proti ní bude ještě bránit žalobou u soudu. Žaloba nicméně nemá žádný odkladný účinek.

Novinky se obrátily na resort obrany s dotazy, zda již ví, kdo z úředníků při zakázce pochybil, a zda po někom bude pokutu vymáhat. Podle Pejška ale není co vymáhat. „Na majetku státu žádná škoda nevznikla, protože se jedná o převod finančních prostředků mezi jeho dvěma organizačními složkami,” odvětil Pejšek s odkazem na blíže nespecifikovanou judikaturu Nejvyššího soudu v podobné záležitosti.

Nad tímto odůvodněním se pozastavil Věnek Bonuš, právník protikorupční neziskové organizace Rekonstrukce státu, která se snaží dohlížet na transparentnost, počínání politiků a hospodaření státu.

„Takový postup správný není. Podle účinného znění zákona o majetku ČR by mělo ministerstvo obrany bez zbytečného odkladu posoudit uplatnění nároku na náhradu škody vůči odpovědné osobě a pořídit o tom záznam. Nelze argumentovat, že žádná škoda nevznikla,” míní Bonuš.

Kvůli postupu ministerstva se tak může státním úředníkům zdát, že ať udělají cokoliv, s výjimkou úmyslného trestného činu, nebudou za svou chybu potrestáni. „Dosavadní praxe skutečně svévoli nahrává. Z důvodu již překonané judikatury NSS totiž státní úředníci nenesou stejnou odpovědnost jako například úředníci a zaměstnanci krajů a obcí nebo zaměstnanci v soukromém sektoru, ačkoliv k tomuto rozlišení není legitimní důvod,” vysvětlil Bonuš.

Například podle šéfky sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) je za pokutu odpovědný někdejší náměstek pro akvizice Filip Říha. Ten se do vedení resortu na nově vytvořenou náměstkovskou pozici vrátil letos v únoru, tedy rok poté, co své tehdejší místo opustil po kritice, i od premiéra Andreje Babiše (ANO), kvůli nejasným a někdy i údajně předraženým zakázkám.

Od začátku roku dostalo pravomocnou pokutu ještě také ministerstvo dopravy za chyby ve veřejné zakázce na dodání rámečků pro registrační značky. Její výše 200 tisíc korun je samozřejmě nesrovnatelná s půlmiliardovým postihem pro obranu, ale princip zůstává stejný.

Ministerstvo dopravy již pokutu zaplatilo, ani zde se však nechystají peníze po zodpovědných osobách vymáhat, protože vše proběhlo v mezích zákona. Za pokutou prý stála chybná interpretace dosavadní judikatury ÚOHS, nikoliv chyba konkrétního úředníka a ani tomuto resortu prý škoda nevznikla.

„Vzhledem k tomu, že postup vedoucí k podpisu smlouvy byl zcela v souladu se zákonem, škoda v právním slova smyslu nevznikla, neboť škoda vzniká především z protiprávního jednání. Chybná interpretace dosavadní judikatury byla konstatována až následně. Řešit se to dá toliko pro futuro tak, že dosavadní judikaturu ÚOHS budeme interpretovat tak, jak je interpretována v posledních předmětných rozhodnutích ÚOHS,” napsal Novinkám mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Na to, že při vymáhání způsobené škody na úřednících je třeba zohlednit řadu okolností upozornil i Bonuš z Rekonstrukce státu.

„Především jestli je možné jednoznačně určit, kdo tuto odpovědnost nese a dále je třeba posoudit míru zavinění. Pokud například úředník jedná v dobré víře a domnívá se, že v zadávacím řízení postupuje zcela v souladu se zákonem, bylo by nespravedlivé požadovat po něm zaplacení pokuty ze strany ÚOHS, který dojde k jinému právnímu závěru uloží příslušenému orgánu pokutu,” doplnil, že v takovýchto případech je zřejmě nutné individuální posouzení.