Článek
„Odchycené jedince si odebírají záchranné stanice pro rozšíření druhové bohatosti,“ uvedla mluvčí radnice Petra Jiráňová.
O zajišťování nutrií se stará deratizátor Martin Lainz. „Nutrie má v čelistech obrovskou sílu, a když se lekne a kousne, může dítě přijít i o prst,“ řekl Novinkám.
„Při manipulaci musím držet nutrii za ocas. Lidé se často diví, ale ona neotočí hlavu, takže vás nekousne. Samozřejmě ji nedržím hodinu,“ podotkl Martin Lainz a dodal, že zatímco výskyt například bobra ve městech je relativní novinkou, nutrie jsou v nich už zabydlené.
Nutrie jako zoo
„Lidé nutrie krmí. Děti je mají jako malé zoo. Ale nutrie na jedné straně mohou přenášet infekční nemoci, jako krysí žloutenku, salmonelu, jsou hostiteli cizopasníků, zejména svalovce, na straně druhé se pouští do kořenových systémů stromů a dělají díry do břehů,“ varuje místostarosta Litomyšle Radomil Kašpar (KDU-ČSL).
Stromy pak ztrácí pevnou půdu pod kořeny. „Okousané kořeny nedokáží nasávat vodu a živiny a stromy odumírají. A jsou náchylné k vývratům. V Litomyšli jsme již pád stromu zaznamenali,“ dodal Kašpar.
Nutrie, zvané také vodní krysy, do naší přírody nepatří. Pochází z Jižní Ameriky. U nás se zřejmě rozšířily, když utekly chovatelům. Nebo byly vypuštěny při likvidaci chovu. Ještě před 40, 50 lety se hojně chovaly pro kožešinu a maso se prodávalo do nemocnic.
„Maso je velice dietní, ale bez veterinárního razítka ho nikdo do kuchyně, zejména nemocniční nevezme. A s razítkem se chov zase neúměrně prodraží,“ vysvětlil Lainz.
Nekrmit, nekrmit, nekrmit
Daří se jim zejména ve městech, kde je lidé krmí. „Přes zimu nutrie příkrm oceňují, protože zeleného v přírodě moc není. Ale v létě si radši kilometr zaplavou a nakrmí se čerstvě narostlého. Jídlo, které lidi přinesou, tak zůstane na břehu a přiláká další hlodavce, zejména potkany,“ varoval Lainz.
Invazivně se ale rozšiřují i ve volné krajině. Spatříte je při jízdě po dálnici na loukách okolo Poděbrad i v okolí Opočna na Rychnovsku.
„Dřív by takto na louce u Opočna zimu nepřežily. Ale protože je obecně stále tepleji, daří se jim. Jen v přírodě jsou mnohem víc plaché než ve městě, což prakticky znemožňuje odchyt,“ poznamenal Lainz a znovu upozornil, jak je jejich krmení z ruky nebezpečné.
„Nutrie je ve městě na lidi zvyklá. Stačí ale, aby u ní někdo dupnul, ona se lekne a kousne. Když totiž zacítí nějaké nebezpečí, tak jediná obrana, kterou má, jsou její zuby. V čelistech však má sílu. Má i drápy, ale také blány, takže tolik nepoškrábe,“ dodal Lainz.