Článek
„Horní Slavkov mohl být opět bohatým královským horním městem. Myslím, že to byl velmi špatný krok, že se pozemek převedl na nadaci. Měl zůstat v majetku Horního Slavkova,“ komentovala karlovarská hejtmanka a bývalá starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová (ANO).
„Pro město to tehdy nemělo žádnou hodnotu,“ odmítl kritiku bývalý starosta Horního Slavkova Petr Hanzík (SZ), který tvrdí, že v roce 1998, kdy město pozemek darovalo, ani později při prodeji pozemku v roce 2006, neměl nikdo potuchy, jaké bohatství ukrývá.
Posudek nemohou najít
Proč byl ale ohodnocen pozemek při převodu z města na nadaci na více než 20 miliónů korun, si znalec, který posudek prováděl, už nevzpomíná. A na hornoslavkovské radnici nemohou znalecký posudek dohledat.
Vysvětlení funkcionářů z radnice a nadace, proč se pozemek převáděl z majetku města, se rozcházejí. Někteří to vysvětlují tehdejší změnou zákona o nadacích, podle které musela mít nadace majetek v hodnotě alespoň půl miliónu korun. Jenže nadace měla v tu dobu takovou sumu na svých účtech v hotovosti díky darům svých zřizovatelů, tedy především měst a obcí.
Podle Hanzíka nemělo město odborníky a peníze, aby se mohlo o odkaliště postarat, proto ho darovalo NGA. Nadace peníze ale také neměla, musela kvůli zákonu půl miliónu korun držet na svých účtech a stěžovala si ve výročních zprávách, že nemá možnost dosáhnout na dotace.
Odborníky NGA opravdu disponovala. V orgánech nadace byli tehdy mimo jiné profesor vysoké báňské školy, kandidáti věd, někteří jsou soudními znalci v oboru geologie a hornické činnosti, publikovali a vydávali knihy o metodách geologického průzkumu a surovinových zdrojů. Z některých vyplývá, že odborníci o lithiu v odkališti věděli.
„Že tam to lithium je, to už věděl ústřední ústav geologický v padesátých letech. To každý, s odpuštěním blbec, musel vědět, že to tam je. Nikdy to ale nebylo zdrojem zájmu, až nyní s moderními technologiemi a poptávkou se stal atraktivní, jinak to byl běžný odpad,“ komentoval pro Právo jeden z odborníků a bývalý člen správní rady nadace, který ale nechtěl být jmenovaný.
Mimo jiné řekl, že soukromá společnost, jež o pozemek usilovala, na konci dubna 2003 dostala objednaný znalecký posudek, který určoval kubaturu rudného odkaliště v Horním Slavkově, deklaroval obsah kovů v něm a vypočítal obsah lithia, rubidia a cesia a případně dalších využitelných kovů.
Měsíc předtím byla podepsána kupní smlouva mezi nadací a společností k pozemku, za který ale firma nezaplatila všechny dojednané splátky. Po soudních tahanicích získala nadace pozemky zpět a prodala je opětovně až v roce 2006.
Že by mohli vydělat, je nenapadlo
Většina oslovených funkcionářů z NGA ale odmítla, že by kohokoliv v roce 1998 nebo při podpisu kupní smlouvy na odkaliště napadlo, že by se dal při těžbě lithia z odkaliště vydělat majlant.
„Já osobně si myslím, že nikdo, ani já, si neuměl představit, že by to lithium někdo někdy z toho dostával,“ uvedl současný předseda správní rady NGA Karel Jakobec (ODS). Podle něho v době prodeje pozemku nikdo netušil takový rozmach elektromobilů a využití lithia vůbec.
Místostarosta Lokte Petr Zahradníček (TOP 09) Právo upozornil, že pozemek byl před prodejem oceněn na 362 tisíc korun, tedy na sumu skoro o 20 miliónů korun nižší, než jej odhadl soudní znalec čtyři roky předtím.
Podle autora druhého posudku je to zřejmě dáno tím, že první odhad byl na tržní cenu, zatímco v druhém případě šlo o úřední odhad.
Loket žádá od nadace vysvětlení. „Po tomto zjištění jsme dospěli k závěru, že nechceme mít s tímhle kupčením s pozemky nic společného. Oni ty pozemky dostali zadarmo, prodali je za šest miliónů, přičemž je mohli prodat třeba za patnáct miliónů korun,“ komentoval Zahradníček, podle něhož Loket zvažuje ukončení členství v nadaci.
„Ale to až tehdy, když zjistíme, že je to levárna,“ dodal. „Já bych v tom žádnou levárnu, jak ty lidi znám, neviděl. Nemohu za nikoho dát ruku do ohně, ale zdá se mi to nepravděpodobné,“ uzavřel Jakobec.