Modernizace české armády láká světové zbrojovky

Vystaveny byly i dva pásové transportéry, které se pokoušejí uspět v tendru na nová bojová vozidla pěchoty, Lynx KF41 od německé firmy Rheinmetall i konkurenční rakousko-španělský ASCOD od General Dynamics European Land Systems (GDELS), chyběl jen britsko-švédský CV-90, který se představil na dnech NATO.

Zástupce GDELS zdůrazňoval, že ASCODy jsou už zavedené, přičemž probíhá nejen střednědobá modernizace u španělských, ale také další vývoj, protože je aktuálně zařazuje pod jménem Ajax do výzbroje Británie. Přiznal i problémy v Británii s průchodností a hmotností, o nichž obšírně informoval britský bulvární tisk, ale zmínil, že se objevil až na úplném konci zkoušek, kdy se testovaly limity vozidel v nejextrémnějších podmínkách.

Agilní Rheinmetall zase zdůrazňuje, že jde o nově vyvíjené vozidlo, které si již vybrali Maďaři a má před sebou další potenciál. Vypichuje kvalitu ochrany vojáků, kdy má korba dvojité dno, ale také integraci sofistikovaných obranných systémů, které ničí dělostřelecké granáty ještě před tím, než dopadnou na pancíř.

Vnitřní prostor pro osm vojáků je překvapivě velký a nijak nepřipomíná stará stísněná BVP. Sedačky nejen chrání vojáky před zraněním, ale jsou nezvykle pohodlné, aby vojáci dorazili na bojiště čerství. Souvisí to se změnou taktiky v 21. století. Jak podotkl zástupce Rheinmetallu, změnila se v EU demografická situace a už nelze počítat s masovým nasazením vojáků, kdy se vyšlou do boje tisíce tanků a doufá se, že čtvrtina, která prorazí, porazí nepřítele.

IDET ale ukázal, že se zbrojaři připravují i na budoucí tendry AČR. Nexter společně s německou KMW, které tvoří joint venture KNDS, vystavoval vedle houfnic Caesar tank leopard v poslední verzi 2A7, jakou dostává Německo a na kterou se modernizují starší dánské 2A5DK a kterou by měli dostat i Maďaři.

Důvod je prostý. I když se o tom nahlas moc nemluví, české tankové jednotky mají zastaralé vybavení tvořené modernizovanými sovětskými tanky T-72M4, jejichž základ pochází z osmdesátých let. A Leopardy 2 by mohly být jednou z možných náhrad, když je v různých verzích využívá už 13 evropských zemí.

Nejde však jen o technické kvality, mezi experty zaznělo, že vzhledem k malé velikosti naší armády se vyplatí mít ve výzbroji stejné typy jako větší, které na ně mají zařízenou logistiku, což se hodí při údržbě, ale také při nasazení do společných misí, byť se to nemusí líbit tuzemským zbrojovkám snažícím se prosadit své konstrukce.

Na obzoru je i náhrada nástupce stíhaček JAS 39 Gripen. Jejich pronájem končí v roce 2027 s dvouletou opcí, takže v roce 2029 bude potřeba mít nástupce. V Brně proto vystavoval i americký Lockheed Martin, který představil makety svých strojů F-16C/D Block 70 a F-35. Jeho zástupce pro globální snahy Jonathon C. Linn přiznal, že firma má zájem vstoupit do tendru: „Právě teď poskytujeme vládě České republiky informace a jsme šťastní, že tu jsme a můžeme pokračovat v jednáních, takže proces pokračuje. Máme platformy F-16, tak F-35.”

Nevyloučil ani možnost dodání bojových letounů F-35: „F-35 jsou v nabídce, a je to skvělá volba pro Českou republiku. Mohli jste vidět, že si F-35 koupilo i Polsko, bude jich mít 32, první budou dodány v roce 2024 pro výcvik. F-35 se stává páteří (aliančních) letectev poté, co jím dlouho byly F-16.“ Zdůraznil přitom, že výhodou je standardizace, protože na každé alianční základně budou připraveni na tyto stroje. Současně vyzdvihl široké schopnosti stroje: „Je to víceúčelový bojový letoun.“

Experti na výstavě ale poznamenali, že u volby nového typu bude rozhodovat i to, jakému bude sloužit účelu, protože pro střežení vzdušného prostoru za míru není potřeba mít vlastnosti stealth. Proto možná postačí nové verze gripenů ve verzích E/F, které by mohly lépe využít stávající infrastrukturu, nebo stroje F-16, byť jejich základ pochází ze 70. let, jenomže jejich vývoj dále pokračuje.

„Právě jsme dodali F-16 Block 70 do Jižní Karolíny a máme na ně objednávky od pěti zemí včetně Bulharska a Slovenska, takže se F-16 budou využívat a udržovat po další desetiletí. A kupují se i se zajištěným výcvikem, udržováním a údržbou, protože jde o strategické partnerství,“ dodal pro Novinky zástupce firmy Lockheed.

Trendem u současné bojové techniky jsou digitalizace a propojení jednotlivých složek na bojišti, ale také modularita a otevřená architektura. Cílem je na základní platformě nabídnout různé varianty výzbroje a vybavení, takže stejné základní vozidlo může sloužit jako obrněný transportér i štábní a velitelské nebo zdravotnické. Ukazuje to nejen Lynx, ale také kolový Titus na podvozku Tatry 6x6 vyvinutý s francouzským Nexterem, který dostal na veletrhu zlatou medaili.

Trend modularity potvrzuje široká nabídka zařízení, která lze montovat na různá vozidla, jako jsou dálkově ovládané věže vybavené kulomety ráží 7,62 a 12,7 mm až po kanony různých ráží od 20 do 40 mm či granátomety, jaké nabízel slovenský Elektrotechnický výzkumný a projektový ústav, nebo minomety ráže 120 mm, automatický Nemo od Patrie nebo ručně nabíjený Ragnarok od norské pobočky Rheinmetallu.

Počítá se také s možností kustomizace, kdy lze do otevřených platforem montovat i starší zařízení, především komunikační, která má odběratel už zavedená, i snadná modernizace bez nutnosti sahat do konstrukce.

Druhým trendem je snaha o propojení jednotlivých zařízení, aby všichni nasazení vojáci dostávali informace o aktuální situaci na bojišti i cílech, a to na různých úrovních velení.

Takový byl prezentovaný německý Gladius 2.0, který už zavedl Bundeswehr u jednoho praporu. Voják má digitální kompas, navigační zařízení, vysílačku s velmi krátkými vlnami VHF a další s ultrakrátkými UHF na kevlarovou přilbu je namontován před jedním okem i head up display, na kterém dostává informace v rozšířené realitě. Velitel čety nebo družstva je vybaven zařízením TACNET, na jehož displeji dostává informace o bojišti a úkoly od vyššího velitele. Stejná data ale může dostávat i posádka letadla nebo vrtulníku nebo obrněného transportéru, takže lze reagovat na vývoj situace na bojišti okamžitě.