Hlavní obsah

Mnozí rodiče přijímačky na SŠ nepochopili. Někteří taktizovali moc, jiní vůbec

Tři čtvrtiny deváťáků přijatých na střední školy v rámci nejvyšší priority je úspěch, ale zřejmě se nejedná o absolutní spokojenost. Podle expertů mnozí rodiče nevybírali na třípoložkové přihlášce nejvhodnější školu, ale zvažovali i možnost úspěchu. Jiní vybrali rovnou tři nejnáročnější školy a ostrouhali. Další zase mylně předpokládali, že nejvyšší priorita napomůže úspěchu.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Letošní uchazeči ukazují těm budoucím, jakým chybám se vyhnout,“ řekl Právu a Novinkám ústřední školský inspektor Tomáš Zatloukal.

Z dat inspekce a Cermatu, který je zpracoval, vyplývá, že spousta uchazečů si při výběru nejžádanější školy neposouvala laťku k těžko dosažitelným vyhlídkám, ale spíše si ji rovnou srážela.

„Úspěšná taktika byla vybrat jako první školu tu nejlepší, kterou chci. Druhou, kam je velká šance se dostat, a na třetí místo dát školu na absolutní jistotu. Jenže při pohledu do dat o úspěšnosti v první prioritě bych se přikláněl k interpretaci, že rodiče taktizovali a šli už v první prioritě na jistotu,“ vysvětlil.

Praha a Středočeši se přetahují, kdo může za nedostatek míst na gymnáziích

Domácí

Podle něj byly časté případy zklamání, kdy uchazeč předpokládal, že přiřazením vyšší priority si pomůže u samotných zkoušek. Jako by to byl automatický motivační dopis.

Oproti tomu, jak to vypadalo minulý rok, tak toto je dobré
radní Středočeského kraje Milan Vácha

Jenže řazení škol od jedničky po trojku nemá žádný vliv na výběrové řízení. Roli hraje až poté, co jsou všechny body z přijímaček sečteny a digitální systém teprve pak hledá pro uchazeče nejvhodnější školu. Pokud nezvládl podmínky ve škole první priority, zařadí jej do školy druhé, popřípadě třetí priority. Ale nikdy se nestane, že by uchazeč s nižším počtem bodů, byť první prioritou, předskočil jiného uchazeče s vyšším počtem bodů a prioritou tři.

Znovu vysvětlovat

To, že se u přihlášek taktizovalo, je patrné u zájmu o gymnázia. Jako nejvyšší prioritu si je vybralo necelých 16 procent uchazečů. To podle programového ředitele organizace pro informace ve vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého neodpovídá celorepublikové poptávce. „To ani náhodou,“ řekl Právu a Novinkám.

Podle něj lidi ještě nepochopili mechanismus rozřazování, který se dělá po vyhodnocení zkoušek.

„Toto musí Cermat lidem znovu vysvětlit všemi kanály. Lidi toto musí pochopit. Když si někdo napíše dvě střední odborné školy a na třetí místo gymnázium, tak evidentně nepochopil, jak to funguje. Pokud by o gymnázium neměl zájem, vybral by si tři odborné školy,“ míní.

Mrhání talenty? Ani šikovní se na gymnázia nedostali

Domácí

Podle něj i Zatloukala je patrné, že se k sestavě přihlášek stavěli strategicky lidé v Praze či Brně, kde více museli kalkulovat s omezenými kapacitami. Na druhou stranu třeba v Praze asi častěji riskovali. Třeba u priority jedna zaškrtlo gymnázium 23 procent z deváťáků, u priority tři jich bylo na 18 procent. Ale zhruba polovina z těch, kteří měli gymnázium za první prioritu, si gymnázia vypsala i v dalších prioritách.

„Bude se to postupně zpřesňovat a skutečná poptávka zreálňovat s tím, jak budou lidé chápat, že je systém nepenalizuje, ale vrací do hry. Zájem o gymnázia poroste,“ odhadl Hřebecký.

Radní Středočeského kraje Milan Vácha ale i tak vyzdvihl, že 75 procent přijatých v rámci první priority je velký úspěch. „Když jsem se o tom bavil ve Finsku, v Lichtenštejnsku, měli to podobně. I ve Švýcarsku to tak mají. Samozřejmě se ty přijímačky výrazně liší, ale i tam to odpovídá těm třem čtvrtinám. Oproti tomu, jak to vypadalo minulý rok, tak toto je dobré,“ sdělil Právu a Novinkám.

Většina deváťáků už má jisté místo ve škole, tři čtvrtiny podle hlavní priority

Domácí

Výběr článků

Načítám