Článek
Na unavených tvářích hasičů a policistů jsou úsměvy, úleva po těžkém boji. Během pátečního večera se uvolnily policejní zátarasy a začaly se sem vracet tisíce místních obyvatel – do suchých, nezničených, většinou nedávno opravených domů se zářícími fasádami.
Čtvrť Mlazice, kde před jedenácti lety stálo kolem tří metrů vody, teď po velkém dramatu zůstala zachráněna.
Uchráněny byly stovky rodinných domů, nenaplnily se stovky zoufalých rodinných scénářů, že o všechno znovu přijdou, protože pojistky jsou zde, v záplavové oblasti, víceméně k ničemu. Slaví se díky nové hrázi za půl miliardy korun dokončené před rokem.
První ráno po kulminaci Labe na hrázi v Mlazicích.
„Obyvatelé se sem už mohou vracet. V noci na sobotu jsme ještě drželi posílené hlídky v ulicích, aby zloději nezneužili zmatku, když lidé stěhují zpět své věci. Vypadá to, že se nám oblast podařilo uhlídat, zatím nemáme hlášeno, že by nějaký dům byl vykraden. Ještě uvidíme, co se ukáže o víkendu,“ řekl Právu zástupce velitele mělnické pořádkové jednotky Marek Zahrádka.
Policie z mělnické pořádkové jednotky na poradě se strážníky v evakuované čtvrti Mlazice.
„Relativní klid byl překvapivě i ve zbytku města,“ potvrzuje Zahrádka. Vrací se zpět do ulic za svými muži. Za pět dní spal celkem sedm hodin, stejně jako většina policistů, hasičů, starosty.
Policistům nejprve někteří nadávali, teď jim většina děkuje
„Zprvu nám lidé moc nevěřili, když jsme je žádali, aby ze čtvrti odešli. Báli se, že jejich domovy neuhlídáme. Teď nám překvapivě i někteří děkují, že doma našli vše tak, jak to opustili,“ dodal Zahrádka.
Hráz sice místy vypadá jako po bombardování a úplně přesně se neví, co to udělalo se statikou, konstrukcí i výplní, ale vydržela. Přitom prosakovala, povodeň ji naplnila až po okraj jako zlomyslně nalitý velký hrnek. Stačilo pár centimetrů nebo o něco málo větší tlak vodních mas a došlo by na nejhorší.
Hráz je třeba stále hlídat a hlavně čerpat vodu z průsaků. Domovy zničené před jedenácti lety a znovu nově opravené však zůstali uchráněny. Mělník-Mlazice.
Obránci valu měli nervy k prasknutí
Mělnický starosta Ctirad Mikeš věřil, že hráz vydrží. Vsadil na to. A vyšlo mu to. „V jeden okamžik byla na stole i možnost řízeného zatopení. Lidi by ale starostu roztrhali, že jim pustil vodu do baráků. Kdyby se to ovšem protrhlo, tak to s sebou mohlo vzít hasiče, a to by s ním byl pěkný tanec před soudem a médii,“ shrnoval pět dnů trvající napětí jeden ze strážníků.
Na hráz hasiči házeli pytle s pískem, přihrabávali do míst průsaků štěrk, museli si udělat provizorní cestu z panelů. Hasiči a policie měli obavy, že se vrchní část utrhne, protože není stavěná, aby čelila vodě, ale slouží jen jako podklad silničky navrchu.
Čerpání průsaků.
Jednu chvíli to vypadalo, že všichni, kteří Mlazice brání, budou odvoláni kvůli velkému riziku. „Jo, starosta je frajer, že se dobře rozhodl,“ komentovala to prodavačka na mělnické pumpě.
Velká marnost z Malého Liběchova
Její kolegyně má ale zatrpklost v hlase. Je z tzv. Malého Liběchova, kam voda vrazila do několika desítek domů a pronikla opět do zámku. Bylo jí sice podle místních zhruba o metr méně než v roce 2002, ale i tak napáchala hodně škody.
„Pak už je vlastně jedno jestli máte v domě o metr více nebo méně, voda prostě ničí, když už tam je. Vlhkost, praskliny, plísně,“ říká žena.
Zatopený zámek v Liběchově
„To jsou samé Mlazice, ale na nás se vykašlali. Jsme moc malí. Proč nás také nechránila hráz? Místo ní máme novou cyklostezku. V roce 2002 nám doma zůstaly jen lustry. Teď je tam zase asi metr vody a zdaleka jsme všechny věci nezvládli dát pryč, vždyť ani není kam,“ svěřila se mi.
Od pondělí byla její rodina evakuovaná. Ještě v pátek ráno se nemohla vrátit. „Bydleli jsme natěsnaní u sestry. Pojišťovna nám už nic nedá, to ze smlouvy jasně vyplývá. Malý Liběchov je pro ně odepsaný. Známý tam projížděl na člunu, všechno v domě je zase zničené, to nám hlásil už ve čtvrtek. A čím nám pomohl proti vodě kraj, kdy u nás postaví něco proti povodním?,“ zlobí se.
