Mladší žáci se mají učit více cizí jazyky než matematiku

„Je to paradoxní situace. Úroveň matematiky se má zvedat, ale počet povinných hodin se má snižovat? To bychom u nás museli doplnit dalšími hodinami na úkor jiných předmětů,“ řekl Novinkám ředitel ZŠ Dukelská v Kraslicích Jan Kuzebauch z výkonného výboru Učitelské platformy.

Připouští, že jeho škola má standard nastavený výše, než požadují současné vzdělávací programy. „Střední školy to poptávají. Nejde o přijímačky, ale o úspěšnost našich dětí na středních školách,“ vysvětlil.

V posledních třech ročnících mají jeho žáci matematiku pětkrát týdně, šesťáci čtyřikrát. Návrh modelového školního vzdělávacího programu, který zřejmě převezme většina škol, však počítá s tím, že se žáci v každém ročníku druhého stupně budou povinně učit matematiku tři hodiny týdně.

Ovšem náročnost matematiky se má zvýšit. Výstupní úroveň by se formálně posunula z „částečně splňuje minimum“ na „splňuje minimum“. A tak hrozí, že učitelé nakonec budou pod ještě větším tlakem než dosud probírat učivo narychlo.

Naproti tomu má být více času na cizí jazyky. Podle dokumentu, který mají Novinky k dispozici, by se mohl druhý cizí jazyk učit v sedmé a osmé třídě po dvou hodinách týdně. Na angličtinu budou mít šesťáci a sedmáci čtyři hodiny týdně, osmáci a deváťáci po třech hodinách. Jenže více nemusí znamenat lépe.

„Je x škol, které už nyní počet hodin naplňují, ale pro spoustu jiných bude problém sehnat aprobované angličtináře pro navýšený počet hodin. Už teď je aprobovaných učitelů angličtiny nejméně, protože je po nich největší poptávka. Tyto školy první, po kom sáhnou, budou učitelé, které mají. Kvalita výuky bude horší než předtím. Výborný fyzikář nebo skvělá prvostupňová učitelka přece jen nejsou kovaní angličtináři,“ uvedl Kuzebauch.

Další nároky na pedagogy vzejdou z povinnosti zajistit výuku angličtiny od první třídy.

„Výuka angličtiny v osmé, deváté třídě je úplně jiná disciplína než to učit prvňáky. Od ministerstva zaznívalo, že to může učit kdejaká učitelka prvního stupně, o čemž nejen já pochybuji. A úroveň angličtiny pro první třídu je možná důležitější než v sedmé,“ domnívá se Kuzebauch.

Za pravdu mu dává lingvistka Olga Nádvorníková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Je potřeba zvýšit aprobaci učitelů. Výuka v první třídě, ale i v mateřských školách má úplně jinou metodiku. Studie uvádějí, že děti v mateřské škole jsou velmi citlivé na správnou výslovnost. Jakmile si osvojí špatné návyky v začátcích, tak to může mít velmi špatný dopad na další výuku,“ řekla Novinkám.

Nově by měli žáci na konci ZŠ ovládat angličtinu na úrovni B1, dosud byla laťka nastavena o stupeň níže, na A2. „Ale učit A2 je něco jiného než učit B1. Jen navýšeným počtem hodin to vyřešit nejde,“ vysvětlila.

Podle Nádvorníkové je právě mezi stupněm A2 a B1 obrovský skok, v jehož rámci musí děti nabrat velké penzum dovedností.

„Hodinová dotace musí být opravdu velká, ale opět bude potřeba velmi systematicky podpořit učitele dalším vzděláváním, a to plošně,“ vysvětlila.

Poukázala, že například v Estonsku, Finsku se věnuje angličtině méně času, ale výstupní úroveň mají výše. Přechod na nové požadavky by podle ní měl být postupný a obezřetný. Potíže vyhlíží i se zrušením ruštiny coby povinného druhého cizího jazyka. Školy už budou moci nabízet jen němčinu, francouzštinu a španělštinu. „Na ZŠ je asi 300 tisíc dětí, které se učí cizí jazyk, z toho asi 60 tisíc se učí ruštinu,“ poznamenala Nádvorníková.

Kromě toho se podle ní může ještě ruština hodit, pokud se ČR bude chtít zapojit do obnovy poválečné Ukrajiny.

Podle Kuzebaucha si ruština udržovala popularitu zejména proto, že ředitelé neměli problém sehnat mezi staršími kantory aprobovaného ruštináře.

„Němčináře, francouzštináře problém sehnat bude na venkově, ale asi i ve větších městech, kde se tito lidi dokážou uplatnit jinak, než že by šli učit,“ uvedl.

Přestože jsou výzvy spojené s posílením cizích jazyků náročné, slevovat by se podle Nádvorníkové nemělo.

„Angličtina je považována za standard a druhý jazyk za nutnou součást výbavy moderního občana, stejně jako za Marie Terezie byla nutnost zavést povinnou školní docházku, aby stát mohl fungovat,“ uzavřela.