Mladí přechází z drog na mobily

„Jsme země se stále nejvyšším počtem uživatelů konopí, které v posledním roce užila desetina českých dospělých. Poslední čtyři roky je však trendem pokles, na rozdíl od zemí, které konopí užívaly vždycky méně. Výrazně se u nás snižuje užívání u 16letých uživatelů všech drog včetně konopí,“ řekl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS).

„Už několik let klesá užívání návykových látek u mladi­stvých, protože se přestěhovali na telefony a sociální sítě. To může být jednou z příčin, protože klesá spotřeba alkoholu a do určité míry i tabáku,“ dodal.

Digitální závislosti mají sice méně zdravotních rizik, ale více jich hrozí v sociální oblasti. O jak velký problém by mělo jít, to bude předmětem dalšího zkoumání.

„Dlouhodobé zdravotní dopady se u digitální závislosti drolí spíše do narušování sociálních vztahů s okolím, problémů v rodině, s vrstevníky nebo ve škole a podobně. Neobjevují se dlouhodobá zdravotní rizika, byť v tom taky nějaká samozřejmě jsou – například nárůst obezity nebo problémy s pohybovým aparátem,“ uvedla vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) Pavla Chomynová.

Mezi dospělými Čechy jsou podle nejnovější zprávy nejčastěji užitou nelegální drogou stále konopné látky, které někdy v životě vyzkoušelo 21–34 procent osob starších 15 let, konopí pro samoléčbu 12–15 procent osob.

Extázi pak někdy užilo 4–5 procent, halucinogenní houby 5–6 procent, zkušenosti s pervitinem a kokainem uvádějí 2–3 procenta osob starších 15 let. Míra užití nelegálních drog je přibližně dvakrát vyšší mezi muži.

Policie za loňský rok evidovala 4196 primárně drogových trestných činů. Trestní řízení je nejčastěji vedeno proti osobám, které se dopustily nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými látkami.

Ačkoli se zpráva týká údajů za loňský rok, zmiňuje také dopad války na Ukrajině a oblast závislostí kvůli příchodu uprchlíků do Česka.

„Situace v užívání drog na Ukrajině je odlišná od situace v ČR. Primární drogou užívanou rizikově, a především injekčně, jsou tam opiáty, na rozdíl od Česka, kde je primární rizikovou drogou pervitin. Na Ukrajině je také vysoká prevalence injekčního užívání drog,“ uvádí zpráva.

Podle Vobořila to může ovlivnit zvýšení počtu nakažených narkomanů nemocemi HIV a žloutenky.

„Máme výrazně nižší promořenost mezi nitrožilními uživateli drog, nicméně s příchodem lidí z Ukrajiny se to může změnit. Zaznamenali jsme výrazný počet lidí v léčbě s HIV pozitivitou mezi nitrožilními uživateli drog. Byli to převážně lidé, kteří byli už léčeni na Ukrajině a přišli si sem říct o léčbu, což je dobré znamení,“ uvedl Vobořil. V roce 2021 bylo hlášeno 233 nových případů HIV, přičemž podíl přenosu tohoto viru prostřednictvím injekčního užívání drog je v ČR dlouhodobě nízký, ročně jde o 5–9 případů.

Jak zmínil Vobořil, v prevenci chybějí peníze na navýšení mezd sociálních pracovníků, kteří pracují se závislými. „Ve chvíli, kdy ministerstvo práce vyhlásí zvýšení tabulek, tak se to nepromítá do oblasti adiktologických služeb, obzvlášť u neziskových organizací,“ popsal.

Výkony v adiktologických službách však rostou a začínají narážet na kapacitu. Ze 45 tisíc problémových uživatelů drog je 38 tisíc v kontaktu s nízkoprahovými programy. Podle Vobořila chybí ambulantní pomoc, systém financování ze zdravotního pojištění by proto bylo třeba změnit.

Stát loni vydal na protidrogovou politiku přes dvě miliardy korun, od roku 2015 tato suma roste.