Článek
„Já bych si přál žít v zahraničí, Česko není moc rozvinutý. Chtěl bych jít do Anglie hrát fotbal,“ řekl s odhodláním sedmák Benjamin ze ZŠ Brána jazyků v Praze.
Nad životem v zámoří přemýšlí i Eliška z tamní 6. B. Přestěhovat by se chtěla až do Ameriky. „Na vysokou bych chtěla do Bostonu, v Česku se mi líbí, ale chtěla bych studovat jinde,“ svěřila se Novinkám dívka z bilingvní rodiny.
Lidé se 35 let po Listopadu nejvíce obávají neschopných politiků

Spojené státy, Velká Británie nebo Německo lákají mladistvé nejvíce. Zůstat v Česku plánuje jen polovina dotázaných, ostatní buď nevědí, nebo už počítají s tím, že budou žít v cizině.
„Výrazně častěji je v pětině, jež se plánuje odstěhovat do zahraničí, zastoupena starší kategorie dospívajících, kteří mají schopnost se orientovat v souvislostech a chápat kontext země,“ vysvětlila Jana Špolcová, zástupkyně ředitele agentury STEM/MARK, jež postoje dětí od devíti do sedmnácti let v rozsáhlém průzkumu dlouhodobě mapuje.
Alarmujícím faktem je, že s vyšším věkem klesá chuť mladých v tuzemsku zůstávat. Ve věkové kategorii 14 až 17 let to plánuje jen 51 procent dospívajících. Chuť opustit rodnou zemi se přitom v posledních letech zvýšila.
„V roce 2001 bylo 69 procent dětí rozhodnutých žít v Česku a jen 15 procent si nebylo jistých, kde by chtělo bydlet. Dnes je nerozhodnutých 24 procent, což je i statisticky významný nárůst,“ upozornila výkonná ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.
Vládám moc nevěří
Jen čtvrtina dětí si myslí, že Česko bude lepším místem pro život. Čtyřicet jedna procent nevěří, že se něco změní. Sedmnáct procent zmiňuje obavy ze zhoršující se ekonomické situace, kriminality, rostoucího znečištění, nezaměstnanosti i neschopnosti vlády problémy řešit.
„Děti přemýšlí ekonomicky, třeba jestli mohou v Česku uplatnit své vědomosti,“ líčí zkušenost z praxe předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Dvě pětiny dotázaných si myslí, že bude situace stejná jako dnes. „Děti mají přístup k obrovskému množství informací, které běží mediálním prostorem, a na výsledcích je to vidět,“ uvedla Špolcová.
Ti optimističtější věří ve zlepšení ekonomiky, životního prostředí i zvýšení vzdělanosti a občanské vybavenosti. Mezi staršími žáky na gymnáziích a středních školách silně rezonuje i globální oteplování. Víc než polovina dětí očekává, že to jejich budoucnost ovlivní.
Výměnné pobyty
Jaké je pobývat v zahraničí, okusí žáci už na základní škole při studijních nebo výměnných pobytech se školami z jiných zemí. Seznámení s jinou kulturou i cizím jazykem může jejich chuť vycestovat také ovlivnit.
„Je to zcela jasný trend, děti o různých pobytech mluví, chtějí poradit, kam se vydat, nebo pomoct s organizací,“ míní Mazancová z Učitelské platformy. „Dnes jsou jazyky mnohem snáze dostupné a zahraniční pobyty nejsou tolik finančně nákladné jako dřív.“
„Chtěl bych v cizině třeba pracovat a žít tam nějakou část roku, ale určitě bych se vracel domů, protože to tady mám rád,“ popsal Novinkám sedmák Pavel z pražské ZŠ Brána jazyků. Vzpomíná na Drážďany, kde byl se třídou a procvičil si tam němčinu.
Špolcová upozornila, že Česko už v posledních několika letech zažívá odliv mladých talentovaných lidí. „Je to pro nás zdvižený prst do budoucna a měli bychom se tomu začít věnovat,“ varovala.
Podle odhadů Ministerstva zahraničí pobývá dlouhodobě v cizině přes 600 tisíc Čechů. Nejvíce krajanů je ve Velké Británii, Německu, USA a Kanadě.
V matematice a přírodních vědách jsou čeští žáci nadprůměrní. Na děti z 90. let ale nemají
