Článek
„Počet nemocných s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou v Česku stále roste. Za několik let se počet nemocných přiblíží k hranici 100 000,“ upozornil místopředseda České gastroenterologické společnosti Martin Bortlík.
Zmíněné nemoci jsou nejčastější typy chronických střevních zánětů, které způsobují nesnesitelné bolesti břicha, dlouhotrvající průjmy, hubnutí, únavu a mohou vést k podvýživě a zjizvení střev. Letos se s nimi léčilo na 70 tisíc lidí.
Značná část kvůli tomu musela předčasně do invalidního důchodu a pravidelně podstupuje náročnou léčbu, která pomáhá, ale zatěžuje také imunitu, třeba kortikoidy nebo imunosupresiva.
Gastroenterologové však upozorňují, že doba i vývoj pokročily. Moderní léčba je efektivnější, má méně vedlejších účinků a může pomoci těm, kterým jiné léky nezabírají. Je ale mimořádně drahá, kvůli čemuž se k ní dostane jen zlomek pacientů. Při včasném podání by však mohla některým výrazně zkvalitnit život, mohli by dál chodit do práce a žít jako dříve.
„V praxi se setkáváme s mnoha mladými lidmi, kteří končí zbytečně v předčasném invalidním důchodu. Investovat do moderních léků i specializovaných center se proto rozhodně vyplatí. Stát díky tomu ušetří na sociálních dávkách,“ míní Bortlík.
Cílenou léčbu podstupuje nyní kolem 12 tisíc pacientů s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou (zánětem tlustého střeva). Reálná potřeba je podle místopředsedy odborné společnosti ale přinejmenším dvojnásobná.
Je proto nezbytný vznik více specializovaných center, aby se kapacita zvýšila. Lékaři volají po lepším financování moderní léčby.
Trápí je i vysoký tlak
Nevyléčitelné střevní záněty však nejsou tím jediným, s čím se musí mladí pacienti vypořádávat. Vysoký krevní tlak trápí v Česku téměř 80 tisíc lidí mladších 40 let, kteří se s ním léčí. Jejich počet se s každým rokem mírně zvyšuje.
Pokud by nad tím mávli rukou, mohou se brzy dočkat infarktu nebo cévní mozkové příhody. „Zejména mladší lidé si často myslí, že se jich vysoký krevní tlak netýká. To ale není pravda. Ani oni by neměli prevenci podceňovat,“ vyzval Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství.
Podobně jako u střevních zánětů i tady hraje roli genetika. Významný vliv má ale stres a špatná životospráva. Z dlouhodobého hlediska je podle lékařů důležité začít se o sebe starat.
„Lidé se málo hýbou, nejí dost ovoce a zeleniny a hodně solí. Libují si také v konzumaci tuků a alkoholu a často kouří. To vše vede k vysokému krevnímu tlaku,“ upozornila praktická lékařka Kateřina Javorská. Problém vidí v tom, že mnoho lidí - obzvláště mladých - nechodí na pravidelné preventivní prohlídky, jelikož je nic netrápí. Na vysoký tlak se ale mnohdy jinak nepřijde.
Věčně studené ruce, závratě a další příznaky nedostatku železa v těle
