Hlavní obsah

Mladí Češi se utápějí v hazardu na internetu už více než v alkoholu

Právo, Adéla Jelínková

Počet dětí a mladistvých, kteří hazardují a prohrávají peníze na internetu, se neustále zvyšuje. Dochází k tomu přitom v době, kdy podle odborníků postupně řídnou řady nezletilých uživatelů alkoholu a jiných návykových látek.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Mládež údajně tráví více času doma a fyzicky se tak těmto negativním vlivům vyhýbá, jenže se ale stává závislejší na on-line prostředí internetu.

Přestože jiné evropské státy jako Francie nebo Německo stavějí internet, respektive počítač vedle alkoholu, tabáku, hazardu a nelegálních drog k rizikovým závislostem, čeští policisté se závislosti na počítači samostatně nevěnují.

„Francouzi i Němci upozorňují na tento problém dlouhodobě. Dokonce mají i ve své národní strategii, že surfování na internetu je spojeno s rizikem závislosti stejně, jako je tomu třeba u návykových látek,“ řekl Právu národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Pro české policisty je podle něj internet prozatím spíše přidružené téma a u nezletilých především ve spojitosti s on-line hráčstvím.

„Začali jsme se tím zabývat spíše ve spojitosti s hazardem, kdy nám najednou tři procenta lidí, kteří prohrávají peníze na internetu, narostla na desítky procent,“ přiblížil Vobořil s tím, že prudký růst hazardu na internetu policisté zaznamenali již v roce 2010.

Rodič by měl být manažerem času svého dítěte, měl by ho dobře organizovat
Karel Nešpor, psychiatr

„Dneska je tu přibližně třicet procent mladistvých kolem sedmnácti let, kteří již mají zkušenosti s prohranými penězi on-line,“ upřesnil Vobořil.

S on-line hráčstvím se setkávají i psychiatři. „Spousta lidí hazarduje na internetu. Problém je rostoucí a zjevný i z naší praxe,“ potvrdil Právu psychiatr specializující se na léčbu závislostí Karel Nešpor.

Virtuální hazard je prý pro uživatele výhodný, protože zůstávají v anonymitě a navenek je nijak „neočerňuje“. Dostávají se tak k němu skupiny lidí, které by se fyzické formě hazardu jinak vyhnuly.

„Jít do nějakého vykřičeného brlohu, kam se stydíte vůbec vejít, to by mohlo člověku ubrat na prestiži, takto má člověk pocit, že je to diskrétní,“ popsal Nešpor.

Nezletilí to navíc mají mnohem jednodušší.

„Na střední škole si kluci úplně běžně sázeli na fotbal, a to přes účty, které měli založené na starší kamarády,“ vypověděl mladík, který byl v dospívání dlouhou dobu závislý na internetových hrách. Své jméno si proto kvůli citlivosti tématu nepřeje zveřejňovat, redakce jej ale zná.

Desítky hodin na webu

Podle Vobořila má trend on-line hazardu spolu s oblíbeností virtuální reality i vliv na užívání drog. „I vzhledem k celoevropským výsledkům z minulého roku je zřejmé, že počty uživatelů nelegálních drog a alkoholu mezi nezletilými klesají a že jedním z důvodů je internetové surfování,“ potvrdil Vobořil.

Přemíra času tráveného na internetu s sebou nese podle něj v tomto směru i kladné dopady, nicméně samo o sobě se o výhru nejedná.

Na to poukazuje i Nešpor. „Nefunguje to tak, že si rodič řekne: díky bohu, že je dítě závislé na internetu, alespoň není závislé na drogách,“ sdělil Právu psychiatr.

Podle něj také mnozí rodiče řeší problematiku internetové závislosti u svých dětí pozdě.

„Jejich zneklidnění většinou přichází ve chvíli, kdy dítě začíná zanedbávat svoje povinnosti, když přestane chodit do školy nebo když se pronikavě zhorší jeho prospěch, ale to už je spíše pozdě,“ varuje lékař.

Internet, potažmo počítač se pak stávají náhražkou reálného života, který člověka zklamal. „Mně to nahrazovalo můj osobní život, který v mém případě nefungoval. Na síti jsem viděl, že něco, co vytvořím, má smysl,“ svěřil se anonymní hráč.

Najít smysl

Nutnost smysluplného naplnění času dítěte zmiňuje i Nešpor. „Rodič by měl být manažerem času svého dítěte, měl by ho dobře organizovat a zároveň trvat na dodržování pravidel a rovnováhy,“ radil lékař.

Rovnováha je ale pro lidi, kteří se vnímají jako závislí na internetu, zcela nepochopitelná a nemožná.

„Hrál jsem i čtrnáct hodin denně, když mi to rodiče zakazovali, dělal jsem to v noci. Házel jsem přes dveře deku, aby neviděli světlo. Pak jsem do školy chodil unavený nebo nechodil vůbec. Při hraní jsem totiž ani nepoznal, kdy se mi chce spát,“ přiznal hráč.

Údajně si vždy našel cesty. „Když mi vzali klávesnici, vytáhl jsem další, o které nevěděli, když mi vzali síťový kabel, měl jsem druhý,“ popsal mladík. Podle něj společnost tento problém přehlíží.

„Není to na vás vidět tak jako závislost na alkoholu nebo drogách, lidi to proto neřeší a spíš si myslí, že to dneska dělá každý,“ uzavřel mladík. Sám se svou závislostí bojoval osm let.

Související články

Výběr článků

Načítám