Článek
Vyplývá to z údajů zveřejněných evropským statistickým úřadem Eurostat. Mladé ženy z Česka podle něj v tomto směru předstihují své mužské protějšky. Osamostatňují se v průměru ve 24,7 roku věku, zatímco u mužů je to o více než dva a půl roku později, ve 27,3 roku.
Byty prudce zdražují i v dosud nejlevnějším Ústí nad Labem

Tento rozdíl je do značné míry pochopitelný. Určuje jej to, že se ženy snaží založit rodinu dříve než muži nebo se alespoň stěhují ke svým většinou o něco starším partnerům. A to téměř v celé Evropě. „Jedinou výjimkou z tohoto vzorce bylo Švédsko, kde muži opouštěli rodičovský dům v mírně mladším věku než ženy,“ uvedl Eurostat.
Meziroční zhoršení
Data zveřejněná Eurostatem jsou za loňský rok. V krátkodobém horizontu, ve srovnání s rokem 2019, došlo k určitému zvolnění tempa, se kterým se mladí lidé stěhují z rodičovského domu. Předloni totiž Češi odcházeli do vlastního v průměru ve 25,8 roku. Zhoršení ukazatele přitom bylo celoevropské, průměr EU byl totiž v roce 2019 na úrovni 26,2 roku, loni pak dosáhl 26,4 roku věku.
Nové byty v Praze zdražily meziročně o 9,4 procenta

„Tento vývoj odráží situaci kolem pandemie covid-19, která mohla vést mladé lidi k tomu, aby přehodnotili odstěhování a zůstali v domě svých rodičů o něco déle,“ uvedli evropští statistici.
Potíže s bydlením
To potvrzuje i šestadvacetiletý Vladimír z Prahy, který v současnosti končí studium. „Plánoval jsem, že odpromuji, najdu si stálé zaměstnání a také vlastní bydlení,“ řekl. Jenže všechny zdroje dostupné pro dopsání jeho práce byly za zavřenými dveřmi archivů a knihoven, navíc ztratil v důsledku pandemie práci na částečný úvazek. „Dost těžko se mi hledaly brigády, takže jsem byl rád, že mám kde žít,“ dodal.
Osamostatňování mladých lidí v posledních době komplikují i prudce rostoucí ceny vlastního a nájemního bydlení. „Bydlení třeba v Praze je drahé, takže se to často řeší tak, že bydlí více mladých lidí najednou,“ konstatoval demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické.
Podle průzkumu, který nedávno zveřejnil Sociologický ústav Akademie věd ČR, se čtyři pětiny mladých lidí mezi 18 a 35 lety domnívají, že je pro ně bydlení dnes méně dostupné než pro generaci jejich rodičů.
Daň z prázdných bytů už Piráti nechtějí. Před čtyřmi lety ji přitom měli v programu

To je podle nich i hlavní důvod, proč případně setrvávají v rodném domě nebo volí formu spolubydlení. Ze situace přitom viní nejčastěji investiční nákupy bytů a nedostatečnou bytovou politiku státu.
„Nejde o to, že někdo chce byt pro svoje děti. Když si ale někdo koupí čtyři byty jenom pro pronájmy přes Airbnb v centru Prahy, tak to je strašně nefér,“ mínila účastnice průzkumu Sociologického ústavu.
V rámci EU podle Eurostatu nejdříve opouštějí rodičovskou domácnost Švédové, v pouhých 17,5 roku, následováni Lucemburčany a Dány. Naopak nejdéle u rodičů zůstávají Chorvati, v průměru do 32,4 roku, a Slováci, téměř do jedenatřiceti.