Článek
O politické dění se v ČR zajímají jen necelé dvě třetiny mladých lidí, řada z nich „spíše okrajově“. Polovina mladých nezaměstnaných a mladých rodičů na rodičovské dovolené se o politické dění nezajímá vůbec. Největší zájem o politiku na celostátní úrovni mají studenti vyšších odborných a vysokých škol – šest procent z nich se o politické dění zajímá aktivně, 32 procent zběžně a 41 procent pouze okrajově.
Větší zájem než o politiku je o společensko – kulturní dění, kdy se alespoň okrajově o to zajímá 71 procent mladé populace.
Strany na prvovoliče útočí
Mladá generace, konkrétně prvovoliči jsou přitom trvale v zájmu volebních štábů prakticky všech politických stran, které se je snaží získat. Mimo jiné i akcentem na proevropské myšlení a Evropskou unii. Určitá část mladých lidí se přitom poměrně výrazně projevuje na volebních mítincích.
| Proč se mladí lidé o politiku nezajímají |
|---|
| O politiku se prostě nezajímám. |
| Jsem znechucený tím, jak to v politice chodí. |
| Nemám vliv na to, co se v politice děje. |
| Žiji si svůj život, to mi stačí. |
| Lidi v politice jsem si nevybral(a). |
| Nevím, jak bych se měl(a) zapojit. |
| pozn: odpovědi jsou seřazeny podle četnosti |
Radost politickým stranám neudělají ani další výsledky průzkumu. Nejčastějším způsobem, jakým projevují mladí zájem o politiku je sledování informací v médiích. Takto se zájem projevuje u 80 procent dotázaných. Diskusní pořady v médiích sleduje 28 procent mladých lidí.
Zarážející je, že zájem je vlastně kumulován do pasivního sledování informací. Minimální je účast na politickém dění formu účasti na činnosti stran či veřejných organizacích. Zde se zájem pohybuje mezi dvěma až třemi procenty.
Nejčastějšími zdroji informací jsou televize (82 %), internet (76 %) a noviny (50 %). Od kamarádů a rodičů se o celostátním politickém dění dozvídá mezi 34 až 37 procenty dotázaných. Facebook jako nejatraktivnější informační zdroj uvedlo 19 procent dotázaných.
Podle průzkumu Ipsos Tambor zájem o politické dění výrazně ovlivňuje vzdělání rodičů. Mladí lidé z vysokoškolsky vzdělaných rodin se o politické dění zajímají více než jejich vrstevníci z rodin se základním či středoškolským vzděláním.