Článek
To by měla od 1. července změnit novela o zemědělském půdním fondu, která míří nyní po schválení Sněmovnou do Senátu. Třímetrová hranice se má snížit na půl metru.
„Podle statistik za každé tři vykácené stromy nebyly vysázeny ani dva nové. Staré stromy, třeba šedesátileté třešně nebo hrušně, a další dřeviny se podél silnic i polních cest kvůli dožití kácí, ale nové se příliš nevysazují,“ přiznal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Kvůli odstupovým vzdálenostem, například za příkopy, už totiž nezbývá na vysazení nových stromů prostor.
„Výsadba stromů bude probíhat za takových podmínek, aby zůstala zachovaná bezpečnost provozu. To je zásadní stejně jako podpora silniční zeleně, která nám pomáhá nejen při adaptaci na změnu klimatu,“ dodal ministr s tím, že se při sázení bude postupovat s ohledem na bezpečnost. Stromy by se neměly sázet například na nebezpečných místech v zatáčkách.
Smrtelné zatáčky
„Například v Pardubickém kraji každá pátá osoba, která zemře při dopravní nehodě, umírá po střetu vozu se stromem. V roce 2022 to byla dokonce plná polovina. Celkem zemřelo dvacet osm lidí a čtrnáct z toho po střetu se stromem. Celých šedesát procent je usmrceno v souvislosti s průjezdem zatáčkou a do sta metrů od ní,“ upozornila policejní mluvčí Markéta Janovská. Nejrizikovější jsou podle policejních statistik extravilánové úseky silnic první a druhé třídy.
Je tedy nutné vybalancovat bezpečnost motoristů s veřejným zájmem ochrany přírody, konkrétně stromů. Krajinné prvky, tedy i stromořadí, mají pozitivní vliv na odolnost krajiny.
„Zvyšují odolnost vůči erozi, zadržují vodu v krajině, pomáhají při suchu i při povodních. Nabízejí také útočiště zvířatům a různým rostlinným druhům,“ připojil se ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Nejen aleje v krajině, ale i ve městech
Stromy poskytují stín a chlad v horkých dnech, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu. Když je horko, tak ji zase odpařují zpět a zvlhčují tak ovzduší. Což je významné zejména v zastavěných oblastech. Alejím ve městech ale chybí legislativní ochrana. Ministerstvo životního prostředí proto připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která ochranu stromořadí a vzrostlých stromů posílí. Aleje získají ochranná pásma a za stromy pokácené kvůli výstavbě bude muset být vysázena adekvátní náhrada.
„Návrh se v žádném případě netýká kácení v soukromých zahradách u domů – tam zůstává vše při starém, tedy za vykácení stromu je nutné zasadit strom nový. Novela ale zavádí určitou hierarchii v postupu při kácení kvůli větším stavbám. Zejména chceme předejít tomu, kdy developerské firmy spíše zaplatí dnes poměrně nízké pokuty, než aby zajistily náhradní výsadbu,“ vysvětlil ministr Hladík.
Novela už prošla mezirezortním připomínkovým řízením.