Článek
Pátrají a přitom sami balancují na hraně zákona. Používání detektoru kovů totiž trestné není, ale cílené vyhledávání archeologických předmětů ano.
Podle odhadů u nás detektory používá nejméně 30 tisíc lidí
Přitom podle odhadů detektory u nás používá nejméně 30 tisíc lidí, masivní rozvoj přišel po roce 2010. Některé vede k tomuto koníčku zájem o historii, jiní archeologické nálezy považují za volnou kořist pro obohacení soukromých sbírek.
„V Královéhradeckém kraji se tomu věnuje několik tisíc lidí. Po vzoru Jihomoravského kraje jsme nyní dospěli k závěru, že spolupráce s nimi je lepší než represe,“ uvedl ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich s tím, že prostřednictvím osobních kontaktů, ale i sociálních sítí chtějí detektorářům nabídnout pomocnou ruku. Chtějí pro ně pořádat školení a za jejich práci slibují odměnu. Třeba formou volných vstupenek.
Poklad zlatých mincí z Moravy má nevyčíslitelnou hodnotu

Podle Miroslava Nováka, vedoucího archeologického oddělení hradeckého muzea, se ročně do sbírek této instituce dostane od detektorářů asi pět set předmětů. Další tisíce ale zmizí.
Na úskalí archeologové naráží ale i v případě, že je nálezce poctivý. Mnohdy v dobré vůli totiž zničí třeba důležité kontexty místa nálezu. Nebo nedokáže odhadnout hodnotu předmětu.

Poctiví nálezci mnohdy v dobré vůli zničí důležité kontexty místa nálezu.
„Například velmi cennou takzvanou ptačí sekerku kdosi našel, stoprocentně s pomocí detektoru, avšak bez zájmu ji nechal ležet na pařezu. Tam ji náhodou nalezl s námi spolupracující člověk, který hned pochopil, že jde o něco mimořádného,“ vysvětlil archeolog Novák. Je-li však laik poučený, situace se obrátí.
„Nedávno nás nálezce informoval, že v Michnovce na Hradecku něco našel. Zavolal, aniž se nález pokusil vyzvednout. Díky tomu se podařilo vytáhnout keramickou nádobu, ve které byl složitý šperk z pozdní doby bronzové, sestávající z desítek jantarových a kostěných korálků. My nádobu s nevyjmutým šperkem nechali vyšetřit na CT ve fakultní nemocnici a díky tomu víme, jak šperk vypadal,“ dodal Novák. Kdyby muž nález vytáhl sám, zřejmě by do muzea donesl pouze hromadu nic nevypovídajících korálků.
Odměnu za nalezený poklad by měli dostávat i hledači s detektory kovů, chtějí archeologové

Registrovaní hledači se proto díky muzeu nyní dozvědí více o zákonu o památkové péči, o způsobech evidence a konzervování nálezů. Budou vědět, jak se při objevení archeologického nálezu zachovat a jak se vyvarovat škod při pokusech o neodborné vyzvednutí.
Prvním hmatatelným krokem v tomto směru bylo vydání informační brožury. První školení pro hledače se uskuteční v září.