Místo vytopené restaurace volí lidé v bohumínském Šunychlu u hasičů v garáži

Do přeměny zbrojnice na Šunychelské ulici ve volební místnost se pustili hasiči spolu s volební komisí v sobotu zhruba tři čtvrtě hodiny před 14. hodinou. Dřív neměl nikdo kvůli likvidaci následků ničivé povodně, které jsou všude kolem ještě stále vidět, čas. „Kam dáme znak?“ ptá se jeden z mužů. Nakonec vezme kladivo a přitluče jej na zeď nad nástěnku, na níž jsou vzory volebních lístků a volební zákon.

„Je to náhradní volební místnost, normálně bývá v restauraci Zlatý Jelen, tam to je velice příjemné. Bohužel tady jsme ve vytopené místnosti, v hrozných podmínkách. Spousta lidí je zatopena, uvidíme, kolik jich přijde, jak to bude,“ dumá předsedkyně volební komise Dorota Běhálková.

S uspořádáním voličských seznamů či ustavení uren jim pomáhá i jedna z úřednic. „Od úterý to chystáme, je to blázinec. A doma mám vodu,“ povzdychne si, pokrčí rameny, a když zjistí, že komise od ní převzala všechny dokumenty, nasedne do auta a jede na další okrsek.

Zatímco na jedné straně zbrojnice je hasičská technika, druhá se proměnila v řádnou volební místnost. „Připravit to bylo složité hlavně pro hasiče, kteří to tady museli vyprázdnit, vyjet s auty, nachystat stoly. My jsme to doupravili, to jste viděli,“ poukázala předsedkyně komise Běhálková, která přiznala, že za 46 let, co v Šunychlu žije, něco takového ještě nezažila.

Kolik lidí ze zatopeného Bohumína bude mít chuť jít k volbám, nechtěli členové komise tipovat. „Podle toho, jak je hodně zatopených, tak s moc lidmi nepočítáme, protože ty podmínky jsou fakt hrozné. Lidi mají starosti, ještě jezdí vodu čerpat. Účast asi nebude taková, jako bývá běžně,“ míní předsedkyně komise.

Pokud by se ale brala účast v prvních minutách voleb, byla by naopak dost vysoká. Hned minutu po 14. hodině vhodil své hlasy do urny pár. Muž nic komentovat nechtěl. „Brali jsme to jako povinnost,“ vysvětlila paní Janoševská. Dodala, že dorazili, i když mají zatopeny sklepy i zahradu. „Máme docela dost schodů nahoru, takže dům jsme vytopený neměli. Naštěstí,“ připojila.

Krátce po páru odvolil i Petr Malec ze sousedního Kopytova. I on bere účast ve volbách jako povinnost. „Chodím volit vždycky od svých osmnácti,“ upozornil muž, jenž pomáhá likvidovat zkázu po povodni v Kopytově coby dobrovolný hasič. „Tam u nás ještě nikdo nebyl. Pod vodou už nejsme, už to odteklo. Máme vyčištěno a uklízíme. Dostat se tam však dá jedině po cyklostezce, hlavní cesta je pořád neprůjezdná,“ prozradil.

Odvolit Malec vyrazil během dvouhodinové pauzy. „V jednu hodinu jsem skončil u hasičů, převlékl jsem se, šel nakoupit, protože už otevřeli obchod, a na třetí budu zpět a zase uklízet,“ popsal.

Zatímco běžné volební místnosti mají dveře, ta v Šunychlu disponuje jen vytaženými vraty. Členové komise si tak musí chvílemi připadat jako ve výloze. Nevadí jím to, doufají však, že pokud se večer ochladí, bude možné vrata nějak stáhnout. Na noc je pak budou muset zajistit. „Všechno zapečetíme stejně jako urny. Okna, dveře zevnitř, abychom měli jistotu, že se s volební urnou nemanipulovalo, vrata zvenčí. Jinak to nejde,“ vysvětlila předsedkyně komise Běhálková.