Místo studentů se z mladých Ukrajinců stává levná pracovní síla, varují odborníci

„Je to velká slabina jinak úspěšné integrace,“ řekl o ukrajinských uprchlících ve středoškolském věku Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.„Ukrajinci, kteří v Česku nestudují na střední škole, často chodí po brigádách nebo se nechají zaměstnat jako nejlevnější pracovní síla. V některých regionech, například na Plzeňsku, se stávají snadným cílem pracovních agentur. Takových případů známe hodně,“ dodal Rozumek.

Zmínil také, že někteří uprchlíci se pokoušejí o online výuku, kterou vede škola v jejich domovské zemi. Potom je ovšem otázka, zda se s tímto vzděláním v ukrajinštině dovedou uplatnit na českém pracovním trhu.

„Snažíme se je přesvědčit, ať se zkoušejí včlenit do českého systému, ať klidně vezmou zavděk učňovským oborem nebo například školou mimo hlavní město. Je přece jen snazší dostat se na školu v Příbrami než v Praze,“ uvedl Rozumek.

Ministerstvo vnitra eviduje 20330 ukrajinských mužů a žen s dočasnou ochranou ve věku 15 až 18 let. Podle statistiky ministerstva školství studuje na střední škole 5346 uprchlíků z Ukrajiny. „Střední školu studuje přibližně čtvrtina ukrajinských uprchlíků v odpovídajícím věku,“ potvrdil Jan Heinrich z neziskové organizace META, která se kromě jiného snaží podporovat Ukrajince ve vzdělávání.

Tato organizace přitom vyčíslila, že stát přichází až o 2,8 milionu korun za průměrný produktivní věk každého nekvalifikovaného jedince. Pokud Ukrajinci nezamíří ke střednímu a vyššímu vzdělávání a v Česku zůstanou, český stát bude významně tratit.

Velkou překážkou přijímacího řízení je pochopitelně jazyk. Uchazeči sice může být prominut test z českého jazyka, čeká ho nicméně pohovor. „Není jasně závazně dané, jak by měl pohovor vypadat. Bohužel řada škol jej provádí tak, aby se jim tam cizinci nedostávali, pokud nebudou mít perfektní češtinu,“ přiblížil Heinrich.

„Často neověřují jen základní porozumění a přidávají vedle pohovoru i další části, třeba diktát nebo rozpoznávání slovních druhů,“ dodal odborník z organizace META. Přimlouvá se proto za přesné určení toho, jak má pohovor probíhat a co má obsahovat.

Zmiňuje i další problémy. „Protože je prominuta zkouška z češtiny, bodový výsledek uchazeče závisí na matematice. Pokud je člověk talentovaný v něčem jiném, než je právě matematika, má smůlu,“ doplnil Heinrich.

Pozitivně hodnotí jazykovou přípravu, na kterou mají nově příchozí Ukrajinci nárok, ne všechny školy ji ovšem poskytují. Problém vidí také v tom, že příchozí, leckdy neúplné rodiny často potřebují každý příjem, a tak musí mladistvý místo vzdělání volit obživu.

I letošní statistika přijímacích zkoušek na střední školy napovídá, že to ukrajinští uprchlíci v tomto věku nemají jednoduché, stačí se podívat na počty osob s prominutou zkouškou z češtiny. Ne všichni z nich musí být uprchlíci z Ukrajiny, zároveň ne všichni uprchlíci si o prominutí češtiny zažádali, přesto je statistika varující.

„Evidujeme 3004 případů, kdy byla odpuštěna zkouška z češtiny. Z nich bylo přijato 1910 uchazečů,“ uvedl ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Zatímco celková úspěšnost uchazečů v prvním kole tak byla 94 procent, v případě uchazečů s odpuštěnou češtinou to bylo pouhých 63 procent.