Článek
Na místě by se interaktivní pomník měl objevit v roce 2026. Dílo vzešlo z výtvarně-architektonické soutěže pořádané organizací Czechdesign.
Porota ocenila netradiční uchopení a výjimečné spojení elegantní formy a její interaktivity. „Nejlépe propojil výtvarný návrh s krajinným a architektonickým řešením parku s nezbytnou mírou monumentality, avšak ve zcela soudobém pojetí,“ komentuje výsledek Ondřej Tuček, architekt a nezávislý porotce.
Hlavním architektem projektu a autorem architektonicko-výtvarného konceptu je Bronislav Stratil z ateliéru RSAA. Na výtvarném řešení spolupracoval sochař a designér Jakub Berdych Karpelis. Koncepci zeleně spoluvytvářela zahradní architektka Lucie Miovská.
Starostům Prahy 6 hrozí v Rusku za odstranění Koněvova pomníku až pět let vězení
Pomník, který pracuje s nadčasovou symbolikou svobody a využívá prvky landartu a interakce, koncipují autoři jako zvednutý cíp parku evokující temnou energii zla války, nad kterou vítězí potřeba svobody.
Zelená střecha je pochozí a může sloužit jako místo odpočinku nebo jako amfiteátr. Interaktivní bod představuje tlampač se zlatým mluvítkem, který zve kolemjdoucí ke spoluúčasti a ztělesňuje svobodu projevu a demokracii.
Rozvlněný monumentální průraz umístěný v siluetě zvedající se masy parku odkazuje na potenciál síly lidské společnosti. Může se zařadit na seznam vizuálních symbolů města Prahy.
„Naším záměrem bylo vytvořit vizi pro památník 21. století, který je sejmutý z vertikály nedostupného piedestalu na horizontálu nás občanů využívajících veřejný prostor. Do tvaru památníku promítáme hrot temné hmoty válečných hrůz a rozdělené společnosti, který je poražen společnou lidskou silou. Vzniklý průraz i průhled jsou analogií k otisku tlakové vlny, kterou vyvolala síla činů všech zúčastněných. Pomník je pietou významné dějinné události, stejně jako je součástí každodenního života. Je aktuálním poselstvím pro současné i budoucí generace,“ popisuje Stratil.
Dílo lemuje hlavní komunikační diagonála protínající park. „Tato cesta integruje sérii doprovodných prvků: je místem ceremonií například pro kladení věnců, ve stejné ose je umístěn název památníku a participativní mluvítko. Na křížení cest se nachází model Prahy s místy barikád Pražského povstání a v protilehlé straně parku plastika s panoramatem Hradčan, sloužící jako herní výtvarný prvek na novém dětském hřišti,“ doplňuje. Do středu parku pak autoři umístili malý monolit, který nese plastický reliéf pražského údolí s řekou Vltavou a 2200 barikádami ve formě zlatých bodů.
Prostor architekti dělí na tzv. bulvár, hlavní pobytovou plochu náměstí, kde se nabízí prostor pro kulturní a společenské aktivity, a na zahradu ve formě parku.
Novým konceptem prostranství dojde k navázání na tzv. Engelův zelený pás, parkový prostor, jenž byl součástí urbanistického návrhu Dejvic od jeho vzniku, a optickému propojení navazujících parků Nikoly Tesly a Generála Lázaro Cárdenase.
Podle Kristiny Ullmannové, přizvané odbornice z Institutu plánování a rozvoje města Prahy, se autorům vítězného návrhu podařilo zdařile propojit celkovou úpravu prostoru s uměleckými intervencemi a vytvořit kvalitní přírodní prostředí.
„Park nabídne místa pro aktivity i odpočinek různých věkových skupin, výtvarné prvky jsou vhodnou připomínkou Pražského povstání a zároveň je lidé mohou využívat a komunikovat s nimi,“ míní.
Spokojený je i starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS). „V Praze 6 máme tradici v otevřených architektonických soutěžích. Myslím, že právě proto se nám daří udržovat veřejný prostor v tak vysoké kvalitě, což prokázala i soutěž na pomník Pražského povstání,“ řekl.
„Pomník má být především připomínkou odvahy, s níž se občanská společnost byla ochotna postavit zlu. Symbolicky by měl vzdát hold tisícům často bezejmenných bojovníků a bojovnic, kteří byli mnohdy nevojáci,“ míní Michal Burian, ředitel odboru muzeí Vojenského historického ústavu a jeden z přizvaných odborníků soutěže.
Téma Pražského povstání z 5.–9. května 1945, během nějž přišlo o život 3000 lidí, v hlavním městě není významně zpracováno, ačkoliv patří mezi milníky novodobých dějin republiky. Pouze na Barrandovských terasách existuje torzo tematického pomníku z roku 1988.
V prvním kole soutěže se sešlo 34 návrhů. Porota vybrala pět postupujících. Od 18. dubna do 31. května si je zájemci můžou prohlédnout na úřadu Prahy 6.