Článek
Poctivec, který poklad odevzdal, nyní získá od Kraje Vysočina peněžitou odměnu, přesně 111 tisíc korun.
„Celková hodnota nalezených mincí, které jsou nyní uloženy v depozitu našeho Muzea Vysočiny Jihlava, dosahovala v časech, kdy se jimi dalo platit, ceny několika rozlehlejších nemovitostí,“ porovnává hejtman Vítězslav Schrek (ODS a STO).
Stříbrné groše a tolary
Podle odborníků jde celkem o 699 kusů stříbrných mincí, které byly vyraženy v mincovnách na různých místech Evropy – v Anglii, ve Švýcarsku, v Pobaltí, v Itálii, v Nizozemsku a také v českých zemích.
„Kromě stříbrných pražských grošů, kterými se platilo ještě v první polovině 17. století, jsou bezesporu nejhodnotnější nálezy stříbrných tolarů ražených od 40. let 16. století,“ popsal nález David Zimola, archeolog Muzea Vysočiny. Mince byly uloženy v keramických nádobách ze 17. století, jedna z nich byla dokonce nepoškozená.
Stříbrný poklad z Dolního Čepí obsahuje celkem 699 mincí, uložené byly ve třech nádobách.
Nyní mají tři objevené depoty, tedy soubory věcí záměrně uložených do země, z Dolního Čepí v rukou odborníci. Zajímavé je, že nejde o první poklad v tomto katastru. Před dvěma lety získalo Muzeum Vysočiny Jihlava do svých sbírek soubor 284 stříbrných mincí uložených v keramickém džbánu. Nálezce jej objevil v dubnu 2016 při norování lišek na zalesněném svahu.
„Je to velmi zajímavá, až záhadná lokalita,“ poznamenal David Zimola. „Nevíme, kdo mince v zemi uschoval. Původně jsme pracovali s hypotézou, že by to mohlo souviset s rokem 1645, kdy Švédové dobývali nedaleký hrad Pernštejn. Ale některé ražby jsou pozdější, ze 70. let 17. století, takže jsme to vyloučili,“ vysvětluje archeolog.
Je to až záhadná lokalita. Původně jsme pracovali s hypotézou, že by to mohlo souviset s rokem 1645, kdy Švédové dobývali hrad Pernštejn. Ale některé ražby jsou pozdější.
Podle jeho mínění mohli mince schovat loupežníci, kteří už se k nim pak zpátky nedostali, nebo obchodníci, kteří putovali malebným údolím Svratky a „dočasně“ si je tam uložili. „O tom, co přesně se tam kolem poloviny 17. století dělo, archeologické prameny mlčí,“ dodal archeolog, který s kolegy připravuje publikaci o všech nálezech kolem Dolního Čepí.
Podle ČTK odměnu pro nálezce poskytuje krajský úřad do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů. V ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku.
Příčina vymření neandertálců? Nekřížili se, naznačuje nová studie
