Článek
Jde o pilotní projekt šetrné údržby půdy, v které žije řada ohrožených živočichů a vzácných rostlin. Postupy tu testuje firma 1. písecká lesní a dřevařská. Divoké plemeno ovcí pocházející z ostrova ve Skotsku spásá zeleň - včetně keřů, ostružin bodláků a trnek - na celkem čtyřech hektarech plochy.
„Zvířata jsou podobná spíše muflonům a jsou nenáročná, nemusejí se stříhat, jsou vysoce odolná vůči chorobám a parazitům a mohou být celoročně venku. Jsou tak vhodná pro pastvu v hůře přístupných a na živiny chudých lokalitách,“ prozradila Novinkám Eva Hadová z 1. písecké lesní a dřevařské.
Místa pod elektrovody jsou podle ochránců přírody často významná pro spoustu živočichů a rostlin. V případě, že je údržba prováděna správně, může tam příroda podle Davida Čípa z Mezinárodní ochranářské skupiny Jaro fungovat dlouhodobě. Lokálně může jít o poslední místa v krajině, která nejsou využívána k běžnému zemědělskému nebo lesnickému hospodaření.
Šéfa státní obory Březka kvůli brutálnímu týrání zvířat vyhodili


Ovce soay připomínají spíše kozy nebo muflony. V Česku jde o velmi ojedinělý druh.
Podle odborníků jsou významným, často dokonce posledním domovem řady ohrožených rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků, ještěrek či ptáků.
„Lokality pod vodiči jsou takový přechodový biotop zahrnující travnatý porost s mozaikou zarůstajících křovin, mladých dřevin, ale i kvetoucích trávníků a obnažených ploch, s občasně se opakující údržbou. Tento biotop v naší krajině chybí, a potřebujeme ho tedy zachovat a využít pro přežití řady vzácných druhů rostlin a živočichů,“ řekl Martin Kysela z platformy Příroda pod dráty.
Frézování likviduje přírodu
Běžnou a nešetrnou metodou likvidace porostu pod dráty je ve většině případů frézování. To je podle Davida Čípa negativní z několika důvodů.
„Rozšmelcuje to všechny živočichy a rostliny, kteří v dané oblasti žijí, ale také to obohacuje půdu o živiny, takže dřeviny pod elektrovody rostou rychleji. Není to vhodné ani pro energetiky,“ řekl.
Moderní Přemysl Oráč? Inovativní zemědělec vůbec neoře

Živiny také způsobují, že v místech roste konkurenčně nejsilnější druh, jenž pak ostatní zahubí. „Pokud se to pase správným způsobem ve správných termínech a použije se technika třeba i pro obnovu mokřadů, tak to území může fungovat pro živočichy i rostliny,“ dodal Číp.
Kráčivý bagr
Teprve nedávno začali energetici používat také takzvaný kráčivý bagr. Ten má speciálně vyvinutý adaptér, který zvládne kopírovat terén a náletové dřeviny dokáže vyřezat tak, aby nízké bylinné patro zůstalo zachováno.

Takzvaný kráčivý bagr dokáže obhospodařit až jeden hektar půdy za den.
„Jedná se v podstatě o nejšetrnější technologii pro odstraňování nežádoucích dřevin. Dřeviny se pak odvezou, aby se to nerozkládalo, živiny by se pak dostaly zpět do půdy a zase by to rostlo,“ vysvětlil správce energetického majetku společnosti ČEPS Josef Hajný.
„Dřeviny se následně rozštěpí a distribuují do elektráren, které je následně zpracují,“ doplnil Jaroslav Hackerschmied z 1. písecké lesní a dřevařské.

Žlutá čára na mapě zvýrazňuje prostor pod dráty, který byl obhospodařen kráčivým bagrem. Holá oblast vedoucí vlevo byla vyfrézována.
Celý proces tedy způsobí, že v místě zásahu zůstane země s bylinami i živočichy, nikoliv holá půda, která podléhá erozi. Starost o půdu se dá též zkombinovat. Nejdříve ji částečně posekat kráčivým bagrem a následně na plochu poslat ovce.
Majitelé pozemků nápad kvitují
ČEPS řeší údržbu prostor pod elektrickými dráty skrz vybrané firmy, a to i přes to, že žádný z pozemků nevlastní. V bezprostřední blízkosti vedení s ohledem na bezpečnostní rizika nesmí výška porostu přesáhnout tři metry.
„Provozovatelé soustav elektrického vedení zajišťují jeho údržbu, pokud si vlastník pozemku neplní svou zákonnou povinnost, aby nedošlo k přeskoku elektrického výboje z vedení na dřeviny,“ vysvětlil Hajný.

Takto vypadá půda posekaná kráčivým bagrem, zeleň v místě zůstala stejně jako živočichové.
„Pokud jde o to, že chceme pozemek oplotit za účelem chování ovcí, tak s tím vlastníci většinou nemají problém, protože pozemky pro ně nemají hodnotu. Na lesních pozemcích dochází k omezení funkce lesa, z toho důvodu oni vnímají ovce pozitivně, protože alespoň něco se tam dá dělat,“ dodal.
Anketa
Podnik spravuje více než tisíc kilometrů vedení. Ekonomický vliv projektu zatím nedokáže posoudit, i tak ale během podzimu chce stádo na Písecku rozšířit o dalších 40 kusů ovcí a plánuje rozšíření chovu.
„Chtěli bychom nyní rozjet projekt, kdy odborníci z řad ochrany životního prostředí vytipují místa, která jsou z hlediska ochrany významná, a my na základě toho navrhneme způsob údržby tak, aby byl šetrný k daným místům,“ nastínil správce energetického majetku společnosti ČEPS.
V budoucnu by se tak lidé měli s kráčivým bagrem i stádem ovcí soay setkat na více místech po celé zemi.
Odchytává srnčata ve vysoké trávě. Chci zabránit jejich ukrutné smrti, říká dobrovolnice

Státní ČEPS loni vydělal 3,95 miliardy, předloni byl ve ztrátě
