Článek
„Vždy mluvíme o vztahu, to je základ pro správný vývoj mozku a pro celkový psychický, ale i duševní vývoj jedince. Zanedbávané děti mají prokazatelně jinou strukturu mozku než děti vyrůstající ve standardních podmínkách,“ upozorňuje na fyziologické projevy dlouhodobého toxického stresu u zanedbávaných dětí psychiatr.
„Dětský mozek naroste během prvního roku o 103 procenta, jakým způsobem, to záleží především na interakci s pečovatelem,“ dodal Pöthe.
Věděl to už Matějček
Přestože na ohrožení dětí, které od svých prvních dnů musí vyrůstat v ústavní péči, upozorňuje řada výzkumů, Česko má podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) stále v systému rezervy a mnoho odborníků si podle ní neuvědomuje, jak moc se ústavní výchova na dětech v raném věku podepisuje.
„To, že ústavní péče je škodlivá především pro ty nejmenší, víme už z výzkumů profesora Matějčka. Je pro mě šokující, že se dnes k těmto 50 let starým výzkumům musíme znovu vracet. A že musíme stále některé lidi přesvědčovat, že rodinná náhradní péče je pro děti nenahraditelná. Česká republika byla průkopníkem ve zdůrazňování rodinné péče již před 40 lety, nyní jakoby se zdráháme na to navázat a rozvíjet ji,“ prohlásila Marksová.
Loni v kojeneckých ústavech 1174 dětí
Poslední roky se však podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) daří situaci měnit. Zatímco v roce 2011 žilo v kojeneckých ústavech, tedy v dětských domovech pro děti do tří let, 1428 dětí, loni se toto číslo v Česku snížilo na 1174.
Pokles počtu dětí v kojeneckých ústavech se na druhé straně projevil v počtu vychovávaných dětí v pěstounské péči. V roce 2011 se pěstouni starali o téměř 7500 dětí, v roce 2015 už o téměř 11 tisíc. Novou praxi potvrzují i odborníci přímo z porodnic.
„Dříve jsme děti předávali do kojeneckého ústavu, kde trávily týdny či měsíce do předání osvojitelům. U nás ale dnes již běžně předáváme odložené děti do přechodné péče pěstounům, kteří jsou schopni se o dítě po nezbytně nutnou dobu adekvátně postarat,“ vysvětlila Petra Šaňáková, neonatoložka z Ústavu pro matku a dítě v Praze.
V ústavech je o 1500 dětí méně
Od pěstounů na přechodnou dobu pak miminka pokračují do rukou dlouhodobým pěstounům či adoptivním rodičům.
Celkově se za posledních pět let počet dětí vyrůstajících v ústavech podle MPSV snížil o 1500, které se dostaly do péče pěstounů. Podle poslankyně Zuzany Kailové (ČSSD), jež seminář zaštiťovala, je však potřeba ještě přitvrdit a systém nadále zdokonalovat.
„Odborníci by se měli nyní soustředit na úplný zákaz umísťovat děti do ústavů, řekněme do sedmi let jejich věku. Postupně by se hranice mohla, či měla, zvýšit klidně na dvojnásobek. Další problém je, že péče o děti v nouzi je dnes rozprostřena mezi tři ministerstva. Sjednocení pod jedno by bylo správným krokem. A za třetí by měla i dosavadní legislativa projít revizí, aby odrážela aktuální zjištění a potřeby,“ zdůraznila Zuzana Kailová.
