Článek
Studie Institutu plánování a rozvoje předpokládá, že v roce 2030 bude v Praze chybět 29 sportovišť. Ambicí Prahy je tento počet co nejvíce zmenšit.
Podle radního Antonína Klecandy (STAN) by zastupitelstvo mělo v prosinci nebo v lednu schvalovat koupi areálu v Motole za 220 milionů korun od soukromého vlastníka. Pozemky jsou přitom městské, v éře primátora Pavla Béma (ODS) byly už z tehdejšího pohledu pronajaty levně na třicet let.
Vzniklo na nich nejprve závodiště chrtů, dnes se zde občas mohou prohánět motokáry. Vlastník mluví o víceúčelovém areálu, město chce vykoupit budovy, podzemní parkoviště, vybavení.
Ze stadionu pro chrty by mělo být atletické kolbiště s osmi 400 metrů dlouhými drahami. Klecanda řekl, že sešlo z původního nápadu stavět na chrtím závodišti velodrom za 1,5 miliard korun. „Pro velodrom neseženeme financování. Je to drahá záležitost pro málo účastníků,“ uvedl Klecanda a poukázal na dohodu Prahy s Brnem. Podle ní bude velodrom v Brně, přičemž Praha bude v Troji rozvíjet vodní sporty a velodrom v Motole nevznikne.
Městský atletický stadion by podle šéfa městské komise pro sport Ivo Jebouska vyšel mnohem levněji. Potřeba by bylo vedle vlastního sportoviště upravit tribuny a zázemí. Povrchy by mohly být hotové v roce 2026. „Hlavní problém je v tom, že Praha nemá vlastní sportovní zařízení, podporujeme zařízení cizí,“ řekl Jebousek.
Studie stadionu od architekta Pavla Bednaříka z magistrátního materiálu
Jebousek předpokládá, že by město svůj stadion pronajímalo třem nebo čtyřem klubům, týdně by se zde mohlo vystřídat 1100 dětí. Kluby by působily v zařízení, které udržuje Praha. Nedostatek prostor je takový, že kluby podle šéfa komise „budou rády platit za to, že někde mohou provozovat svou činnost“. „Sportoviště by měla provozovat městská společnost Trade Centre Praha, může mít sportovní divizi,“ uvedl Jebousek.
Jiný pohled na současný areál.
S chrtím závodištěm by město získalo objekt restaurace s dvěma nadzemními podlažími a podzemními šatnami, do níž by také mohlo umístit klubovny. Na pozemku s parkovištěm by bylo možné vystavět prostory pro ubytování.
V kauze tenisových dotací policie obvinila manželku vlivného funkcionáře Flégla
Město letos v létě změnilo svou dotační politiku. Příjemci grantů se staly přímo kluby, nikoli sportovní svazy, jako tomu bylo doposud. Svazy peníze od města – v příštím roce by mělo jít o 480 milionů korun – přerozdělovaly podle svých klíčů, což Praha neuměla ovlivnit. Odstranění takového prostřednictví – přes výhrady některých svazů – ve vedení Prahy podle Jebouska prošlo na konci léta jako rychlé a konsensuální rozhodnutí.
Se sportovními stavbami má město i další plány, podle Klecandy je reálné jich do roku 2030 realizovat dvě desítky.
U ragbyového klubu Tatra Smíchov je na spadnutí investice za 110 milionů korun do nové tribuny a zázemí. Další investice by měly téci do plaveckého areálu Šutka. Na zatím neupřesněném místě by měl vyrůst plavecký i zimní stadion. „Ze světa víme, že zajímavé propojení je plaveckého a zimního stadionu kvůli rekuperaci energií,“ uvedl Klecanda. Podle Jebouska lze stavět stadiony s co nejnižšími náklady bez náročného zázemí. Sportovní areál by také mohl vyrůst v krčském údolí.
