Míst na středních školách je dost, tvrdí pražský radní pro školství

„V Praze máme 17 100 míst a v devátých třídách bylo 11 500 žáků. Z toho vyplývá, že problém je převážně z důvodu systému zápisu, kdy v prvním kole dávají všichni studenti zápisové přihlášky na dvě školy a mnoho studentů se dostalo na dvě školy. Do včerejšího dne dávali zápisové lístky a nyní už vidíme, že se nám situace zlepšuje, protože po odevzdání zápisových lístků školy zjišťují, že mají volná místa, a oslovují žáky, kteří dali odvolání a jsou pod čarou,“ řekl ve čtvrtek k aktuální situaci na středních školách pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Rodiče dětí, které se marně snaží dostat na střední školu, přestože mají dobré výsledky, to ale vidí jinak. Kritizují nedostatek míst v Praze a ve Středočeském kraji, který se dal očekávat vzhledem k tomu, že bylo jasné, že na řadu přicházejí populačně silné ročníky, u nichž už se postupně řešila malá kapacita porodnic, školek i základních škol.

„Vážného problému“ si je vědom i primátor metropole Bohuslav Svoboda (ODS). Za „kritickou“ ji pak ve čtvrtek v rozhovoru pro Novinky označil místopředseda sněmovního školského výboru Pavel Klíma (TOP 09).

Hranice pro přijetí je v Praze zároveň vyšší než v jiných částech země. Například na gymnázium je potřeba získat průměrně 80 bodů ze 100, v jiných krajích je to i o desítky bodů méně. Situaci letos zkomplikovalo i to, že druhé kolo přijímacích zkoušek vypsala v hlavním městě jen hrstka škol. Některé z nich jsou navíc soukromé, takže si za studium na nich rodiče žáků připlatí. Volná místa jsou spíše na úzce specializovaných školách. V některých městských částech nevypsala druhé kolo žádná škola.

Problém s nedostatečnými kapacitami střední škol chce řešit i nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Chce stavět nové školy, ale také právě změnit systém přijímaček, kdy si deváťáci podávají dvě přihlášky na střední školy, ale mají pouze jeden zápisový lístek. Podle Beka to působí zbytečný stres, protože na počet míst na školách je dvojnásobek přihlášek a trvá, než se studenti rozhodnou, kterou školu si vyberou, a kapacity se uvolní. Tento systém je podle něj z „minulého století“.

Systém přijímaček už je ale dlouhá léta stejný, přitom tak kalamitní stav jako letos v minulých letech zaznamenán nebyl.

Stejně jako Klecanda a Bek označuje jako hlavního viníka problémů systém přijímaček také předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. „Obvolávala jsem rodiče žáků, kteří skončili pod čarou. Skončila jsem u žáka, který se umístil na 114. místě, bereme jich 60, protože ne všichni podali odvolání a ne všichni mají zájem nastoupit, protože se již zapsali jinde,“ popsala ředitelka jednoho z pražských gymnázií vývoj po podání zápisových lístků.

Doufá, že resort školství uspěje s potřebnou elektronizací přijímaček, což by aktuálním problémům předcházelo.

„Asociace ředitelů gymnázií se velmi dlouho snaží o to, aby přijímací řízení bylo elektronizované a v přihlášce byla prioritizace. Odpadlo by to, že žáci budou přijati na dvě místa a potom si budou vybírat. Systém by měl vypadat tak, že si zvolí prioritní školy, pokud se dostane na první školu, je tam přijat a neblokuje místo na druhé škole. Teď ti žáci zabírají dvě místa dalším žákům,“ popsala Schejbalová.

Klecanda zároveň řekl, že vzhledem k tomu, že se na pražské školy hlásí řada studentů ze Středočeského kraje, tak je do budoucna nutné navýšit kapacity a přistavět nové školy. Obdobný problém jako střední školy v Praze mají i ty základní.

„Obdobně kritickou situaci máme v případě základních škol. Kdyby nepomáhala s kapacitou osmiletá gymnázia, tak by se systém u základek sesypal. Střední školy jsou více vidět, ale kritická situace je opravdu daleko horší u základek. Dnes máme třídy po 30 dětech, kde nám chybí odborné učebny, nemáme třídy pro družiny a podobně,“ přiblížil Klecanda.

S řešením ale musí podle radního pomoci ministerstvo školství, Praha totiž na budování nových škol nemá prostředky.