Článek
Po navýšení kapacit ve všeobecně vzdělávacích oborech volá i ministerstvo školství, ale minimálně už třetím rokem se ukazuje, že zejména v metropolích a přilehlých regionech je míst na gymnáziích a lyceích nedostatek, byť se situace různí.
V Praze a Brně se napoprvé leckdy na gymnázium nedostal ani uchazeč, který získal u státních přijímaček třeba 75 bodů ze 100. Jinde stačí i polovic.
A nové naděje nezazářily ani po vypsání druhého kola přijímaček. V Praze je volných míst na čtyřletých veřejných gymnáziích kolem 120, na lyceích 15. Ve Středočeském kraji je na gymnáziích míst pod třicet, v lyceích 112.
Praha a Středočeši se přetahují, kdo může za nedostatek míst na gymnáziích
A v Jihomoravském kraji, kde se na navyšování kapacit všeobecných oborů zaměřují, je míst na gymnáziích 22 a v lyceích 161. V Praze v prvním kole nepochodilo 1524 dětí, u Středočechů to bylo 1245 a na jižní Moravě 730.
Na čtyřletých gymnáziích je po celé republice 1257 volných míst.
Rozvoji kapacit maturitních oborů obecně může být ve velkých městech na překážku i nedostatek učitelů, kteří právě v aglomeracích najdou snadno zaměstnání v jiném oboru, za více peněz a s nižší náročností.
Sázka do loterie
Myslí si to i šéf Unie školských asociací a ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze Jiří Zajíček.
„Do jisté míry je to pravda. Můžeme si říct, že postavíme školy, ale neseženeme kantory. Týká a se to jen některých regionů, jako jsou Praha nebo Brno,“ řekl Zajíček Novinkám.
Podle něj nelze jasně říct, zda učitele od kateder lákají lepší mzdy, nebo pracovní podmínky.
„To je plichta, ale pořád se tu hovoří o tom, jak se přidává učitelům, ale neupravovaly se platové tarify, upravil se objem platových prostředků, přičemž nám škrtli peníze na nepedagogy, takže je platíme z toho přidání pro učitele. Co k tomu dodat?“ povzdechl si.
Sam si prý dokázal učitele vždy sehnat, ale „vždycky je to sázka do loterie“.
Mrhání talenty? Ani šikovní se na gymnázia nedostali
Potíže v tomto ohledu odmítl radní pro školství Jihomoravského kraje Karel Jurka (ODS). Právě kraje a hlavní město jsou zřizovateli středních škol.
„O ničem takovém nevím. Nemáme problém s kapacitami, máme ještě přes 2000 míst na sedm stovek žáků a k těm kapacitám máme i příslušné kantory. O gymnázia je větší zájem, ale jde o to, jestli je potřeba přidávat ještě další a další. Jestli to pak ještě bude výběrová škola. Ale v září budeme otevírat nové gymnázium a budeme pokračovat dál v rozšiřování lyceí,“ řekl Jurka Novinkám.
Podle programového ředitele organizace pro informace ve vzdělávání Miroslava Hřebeckého se zřizovatelé nemohou na nedostatek kantorů vymlouvat.
„Ten základ je na krajích. Když se někde otevře škola, tak některý ředitel s tím má větší či menší problémy, ale nakonec se učitelé posbírají. Určitě bych to na to nesváděl. Zřizovatelé jednoznačně podcenili kapacitu na všeobecných vzdělávacích oborech zejména v Praze a středních Čechách,“ sdělil Hřebecký Novinkám.
Podle radního pro školství Milana Váchy (STAN) se ale leckdy mohlo stát, že ředitelé vypsali pro druhé kolo méně míst než v prvním, což může jít na vrub i nedostatku pedagogů.
„Pokud ředitel vypsal 60 míst ve dvou třídách a nyní zjistil, že má 22 přijatých a není jistota, že by zaplnil i tu druhou třídu, přičemž nemá pro druhou třídu zajištěného učitele, tak tu jednu třídu může vyškrtnout,“ popsal Novinkám Vácha.