Článek
Shodují se na tom soc. dem. ministři financí Bohuslav Sobotka a práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Vyplývá to z podkladových materiálů pro nedělní jednání vlády v Kolodějích o reformě veřejných financí. "Dávky jsou vysoké pro pojištěnce s nízkým příjmem a na druhou stranu nízké u pojištěnců s vyšším příjmem, a přitom tito pojištěnci hradí pojistné z neomezeného příjmu. To vede k tomu, že frekvence nemocnosti je závislá na výši příjmu. Pojištěnci s vyššími příjmy si nemohou často dovolit pobírat nízkou náhradu mzdy," uvádí ministr Škromach.
Za marodění mají až 80 procent mzdy
Podle ministerstva práce a sociálních věcí dostávají lidé, jejichž měsíční příjem je nižší nebo na úrovni průměrné mzdy (15 700 Kč hrubého), za dobu marodění přes 80 procent své čisté mzdy. Naopak ti, kteří mají příjem proti průměru trojnásobný (přibližně 47 tisíc hrubého), dostanou nemocenskou rovnající se pouze necelým 37 procentům jejich čisté mzdy.
To chtějí ministři změnit úpravou výpočtu dávek, která by měla začít platit už v příštím roce bez ohledu na to, že ještě nebude existovat nový zákon o nemocenském pojištění, jehož principy budou ministři na jednání v Kolodějích také formulovat. Jak uvedl Sobotka, šlo by v příštím roce o "rychlou novelu, která by se stala předvojem nového zákona".
Konec 100 procent u nejnižších výdělků
Pro výpočet nemocenského jsou důležité tři takzvané redukční hranice. Jedná se o denní výdělek člověka, který je odstupňován (zredukován) tak, že do určité výše (v současnosti do 480 Kč) se započítává ze sta procent, z částky od 480 do 690 se započítá 60 procent a od částky 690 Kč se k výdělku při výpočtu nemocenské vůbec nepřihlíží. Právě to způsobuje pokles nemocenské lidem s vysokými příjmy. Ministři přicházejí s návrhem započítávat první pásmo jen z 90 procent, druhé ponechat na 60 procentech a třetí neignorovat, nýbrž započítávat z 30 procent.
Tím docílí toho, že se sníží základ pro výpočet nemocenských dávek lidem s nízkými příjmy a naopak poněkud se zvýší základ lidem s příjmy nadprůměrnými. Sobotka předpokládá, že právě tento návrh vyvolá nejvíce diskusí a názorových střetů. Přesto, jak zdůrazňuje, je třeba na něm trvat. Odhaduje, že návrh narazí na nesouhlas odborů: "Je nezbytné oponentům těchto reformních prvků čelit," zdůrazňuje Sobotka. Ten je zároveň rozhodným zastáncem toho, aby byla v příštím roce provedena další změna, a to, aby první tři dny nemoci nebyly hrazeny vůbec. "Zavedení třídenní karenční doby se jeví "revolučnější, ale je zcela obvyklé ve srovnatelných pojištěneckých systémech v zahraničí," dodává Sobotka.
Zaměstnavatelé budou platit
Škromach se Sobotkou se shodli i na základních principech zcela nového zákona o nemocenském pojištění. Rozcházejí se jen v jeho platnosti. Zatímco Škromach má za to, že reálné datum je první leden 2006, Sobotka chce, aby zákon platil již o rok dřív. Kromě uvedených změn redukčních hranic by mělo v novém zákoně mj. platit, že prvních 14 dnů nemoci budou lidem hradit zaměstnavatelé, přičemž se jim sníží pojistné asi o 1,4 procentního bodu z 3,3 procenta na asi 1,9 procenta.
Při souběžném zaměstnání by měla nemocenská dávka náležet jen jednou a vypočtena by měla být z úhrnu příjmů všech souběžných zaměstnání. Zpřísnit by se měly kontroly dodržování pracovní neschopnosti a posílit práva zaměstnavatelů na kontroly. Měly by se zavést sankce za neplnění povinností všech účastníků nemocenského pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení by tak měla mít možnost uložit ošetřujícímu lékaři pokutu až 500 000 Kč, zaměstnavateli a lékaři závodní preventivní péče až 50 000 Kč.
Nemocný, který by porušil léčebný režim, by mohl přijít o celou nemocenskou a pokud by se ukázalo, že léčebný režim porušuje opakovaně, mohl by být i propuštěn ze zaměstnání. Škromach odhaduje, že všechny změny by měly v roce 2006 snížit výdaje na nemocenské dávky o přibližně pět miliard korun.