Ministři budou muset létat linkami. Vládní letka se smrskne

„Ve vládě i kvůli pandemii není podpora pro koupi nového letounu. V plánu byl nákup velkého letadla do roku 2025, ale přesunulo se to na rok 2028,“ řekl Metnar poslancům branného výboru.

Pro přepravu politiků, vojáků do misí, případně sportovců na velké akce nebo občanů v krizi ze zahraničí, tak zbyly jen dva airbusy A319. A čtyři menší vrtulové letouny Casa C-295, ke kterým by měly letos přibýt další dva nové stroje této značky.

V praxi to bude znamenat, že služeb vládních letounů budou moci využít hlavně ústavní činitelé z tzv. velké čtyřky. Tedy prezident, premiér a šéfové obou komor parlamentu.

Řadoví ministři nebo poslanecké delegace musí na vládní letadla víceméně zapomenout. „Shodli jsme se ve vládě, že členové vlády mají létat linkami. Přepravu nejvyšších ústavních činitelů jsme dál schopni zajistit našimi prostředky,“ dodal ministr.

Obrana loni dostala od vlády za úkol koupit menší proudový letoun, tzv. business jet, z druhé ruky. Ale ani na druhý pokus se to nepovedlo, protože za 660 milionů korun nikdo nic nenabídl. Dalšího nákupu se proto podle Metnara vzdali.

Letos v srpnu se obrana rozloučí s challengerem, který byl poruchový, ale u politiků oblíbený. Podle mluvčího ministra obrany Jana Pejška o vyřazení ze služby rozhodli proto, že finanční náklady na provoz a údržbu byly čím dál vyšší.

„Navíc se letoun náletem hodin a stářím blíží k intervalu velkých servisních prací, které by byly velmi drahé,“ řekl Právu. Vysloužilý stroj chtějí nabídnout k prodeji nebo převést do sbírek Vojenského historického ústavu. Během tří desítek let vyšly opravy a předepsaný servis na stamiliony korun. Další větší povinný servis vychází na rok 2022.

Armáda už také začala zvažovat, jestli vymění stíhačky Gripen za nové stroje. Náčelník generálního štábu Aleš Opata uvedl, že připravují tři varianty, jednu z nich by měli příští rok vybrat politici.

První variantou je pokračovat v pronájmu 14 gripenů, pronájem skončí v roce 2027. Ministerstvo obrany může následně využít ještě dvouletou opci.

Další je nákup nebo pronájem nových gripenů. Třetí možností je pořízení jiných stíhaček. Gripeny armáda používá od roku 2005, celkově za jejich pronájem zaplatí 36 miliard korun.

Ministerstvo obrany bude muset v nejbližší době rozhodnout i o budoucnosti bitevníků L-159, které jsou staré dvacet let a nutně potřebují modernizaci. Stejně nejasný je nákup výcvikového letounu L-39NG, ty chtěl od Aera Vodochody koupit státní podnik LOM Praha, protože se starými albatrosy už brzy nedokáže zajistit výcvik armádních pilotů. LOM a Aero byly podle Metnara už blízko dohodě, ale výrobce letounů po dvou letech jednání přišel s vyšší cenou, a proto se bude muset jednat znovu.