Ministrany mohou na volbách vydělat milióny, i když neuspějí

Částka odpovídá ročnímu příspěvku pro tisícovku osob s nejvyšším stupněm zdravotního postižení, rodičovské pro sedm set matek, ročnímu pronájmu jedné stíhačky gripen nebo výstavbě půl kilometru dálnice.

Podle údajů ministerstva financí stát vyplatil KDU-ČSL, Straně práv občanů – zemanovci (SPOZ), Straně zelených (SZ) a Suverenitě Jany Bobošíkové celkem 151 888 667 korun. S letošními příspěvky celková suma vyšplhá na 180 miliónů. Přitom většinou jde o strany, které mají jen pár tisícovek členů.

Tomu se vymykají lidovci – mají tradičně širší základnu a živí větší aparát, ačkoliv i ten musel být po posledním volebním neúspěchu výrazně seškrtán.

Jedinou podmínkou, jak dosáhnout na státní příspěvek ze sněmovních voleb, je získat alespoň 1,5 procenta ve volbách, tedy podle údajů z roku 2010 zhruba 79 tisíc hlasů.

To stranu opravňuje dostat 100 korun za hlas jako jednorázový příspěvek na úhradu volebních nákladů. Za volby v roce 2010 to v případě lidovců bylo 23 miliónů, zemanovců 23 miliónů, zelených 13 miliónů a bobošíkovců 19 miliónů.

Strany, kterým se podařilo získat alespoň tři procenta hlasů, mají dále nárok každý rok na tzv. příspěvek na činnost ve výši šesti miliónů plus 200 tisíc za každé 0,1 procenta hlasů. Maximum je přitom 10 miliónů, což dostanou všechny strany, které prorazí do Sněmovny.

KDU-ČSL tak od poloviny roku 2010 do konce loňského roku dostala za 4,39 procenta hlasů 26,9 miliónu, SPOZ za 4,33 procenta 23,5 miliónu a Suverenita za 3,67 procenta 19,7 miliónu korun.

Špatně naopak na tom byli zelení, kteří dostali jen 2,44 procenta hlasů a měli nárok jen na příspěvek ze sněmovních voleb z roku 2006, který za polovinu roku 2010 byl 4,2 miliónu.

Sečteno podtrženo tak státní kasu jen na těchto dvou příspěvcích lidovci vyšli na 50 miliónů, zemanovci 46 miliónů, zelení 17 miliónů a bobošíkovci 39 miliónů.

Strany, které ve volbách uspějí a získají poslance, navíc dostanou od státu 855 tisíc ročně za každý mandát. Stejná částka se vyplácí za senátora, zatímco za každého krajského zastupitele partaj dostává 237 500 Kč.

To znamená, že strana, která je silná v krajské politice – jako právě lidovci – má milióny navíc. Naopak Suverenita, která nemá ani jednoho zákonodárce nebo krajského radního, si nepřilepšila vůbec, zemanovci za sedm krajských zastupitelů, které získali loni na podzim, jen nepatrně.

Přesto ve srovnání s příspěvky, které dostávají parlamentní strany, ty mimoparlamentní partaje troškaří. Jen loni na příspěvek na činnost dostala soc. dem. 58 miliónů, ODS 55 miliónů, TOP 09 získala 45 miliónů, komunisté 32 miliónů a Věci veřejné 30 miliónů.

V součtu za příspěvky v krajích a za senátory mají ale velké strany mnohem víc – ČSSD jen loni dostala dokonce 161 miliónů a ODS 120 miliónů.

Podobně jako před volbami v roce 2010 se i letos roztrhl pytel s malými stranami, které budou kandidovat do Sněmovny.

Do dolní komory chtějí prorazit nejen SPOZ, lidovci, zelení a bobošíkovci pod názvem Hlavu vzhůru!, ale i hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše nebo Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury.

Podle Právem oslovených odborníků má podpora malých stran logiku, protože se tím chrání menšinové názory a konečné slovo mají stejně lidé u voleb.

„U nás jsou spíš tendence jít opačným směrem, ale demokracie je taková, že holt stojí nějaké peníze. Myslím si, že to není tolik, abychom to nemohli utáhnout. Zapotřebí je ale mnohem důslednější kontrola financování politických stran i jejich nákladů na kampaň,“ uvedl politolog Tomáš Lebeda.

Podle politologa Jiřího Pehe je systém financování partají naopak příliš závislý na státu. „Velké strany jsou pak neduživé a nemusejí se starat o to, aby si samy otevřeně hledaly čisté sponzory. Naopak u malých stran má podpora smysl, protože nemají vliv, zázemí a těžko shánějí peníze,“ řekl Právu.

Pehe nicméně přiznal, že pro funkcionáře některých stran může být tříprocentní hranice laťkou, jak si zajistit dobré bydlo.

„Jsou u nás partaje, které nemají za cíl dělat parlamentní politiku, ale dostat se nad tři procenta. Jak jsou malé a mají málo členů, pak i tento neúspěch ve volbách může zajistit straníkům dobré živobytí. Je to takové podnikání v politice,“ dodal.

Před podobnými úmysly varoval i politolog Alexandr Tomský. „Pro malou populistickou stranu s hrstkou členů mohou být volby slušný kšeft. Samozřejmě záleží, jak jsou aktivní při kampaních, protože na nich mohou spíš prodělat,“ podotkl.

Na rozdíl od Peheho by Tomský parlamentním stranám státní příspěvky ještě zvýšil, aby nemusely hledat sponzory.

„Naše politická tradice ale spíše podporuje malé strany, takže je na zváženou, zda by se jim měly omezovat příspěvky,“ dodal Tomský.