Článek
„Všechny ty případy vykázaných matek, ať už z banky, kostela, či jiné instituce, považuji za negativní. Špatné v tom smyslu, že došlo k porušení práva dítěte. Já doufám, že šlo jen o pochybení jednotlivce. Pokud se matka chová slušně, tím míním, že se nevystavuje a je zakrytá, může kojit kdekoli,“ řekl Právu Vojtěch.
Pozitivní změnu ve vnímání kojících žen na veřejnosti má mimo jiné za úkol přinést nová komise. „Zformulovat a vydat nějaká doporučení se nová komise chystá. Já osobně si ale myslím, že se pohled veřejnosti bude v budoucnu sám aktivně měnit. Podobně jako tomu bylo před lety, kdy u nás přicházelo na svět málo dětí, pak nastal baby boom, matkami se staly i celebrity, všude byla najednou vidět hrdě vystrčená bříška a společností se nesla doslova adorace těhotenství,“ myslí si ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský.
Podle průzkumu Laktační ligy pro Národní týden kojení, jenž se konal od 16. do 22. září, panuje rozpolcenost i mezi ženami. „Přestože si 72 procent dotázaných myslí, že by ženy měly bez problémů kojit kdekoli na veřejnosti, je tu stále jedna čtvrtina žen, které si myslí, že je to nevhodné,“ doplňuje nálady ve společnosti statistikami Anna Mydlilová, vedoucí lékařka Národního laktačního centra.
Jsme třetí v Evropě
Právě Laktační liga se může pochlubit vynikajícími výsledky minimálně za dvě dekády. České maminky se v kojení totiž zlepšily.
„Ve srovnání s minulostí jde o úspěch. Zatímco v roce 1993 kojilo v šestém měsíci dítě 11,6 procenta matek, v současnosti je to okolo 38 procent. V evropském srovnání zaujímá Česká republika třetí místo za Norskem a Švédskem, spolu s Itálií,“ uvádí Mydlilová s tím, že stále je co zlepšovat.
„Přestože po propuštění z porodnice je kojeno více než 95 procent dětí, ve věku tří měsíců už jen 60 procent a v šesti měsících věku dítěte ukončí kojení více než polovina matek. To chceme zlepšit i sítí laktačního poradenství, které by bylo hrazeno pojišťovnami. Například by jistě matkám pomohlo, kdyby za nimi mohly laktační poradkyně přijít domů.“
Debata o kojení se krom přínosu pro miminko a maminku rozšířila i o kladný dopad na státní rozpočet.
Sto miliard ročně
„Kojení je klíčový aspekt pro celoživotní zdraví. Studie prokázaly jak o 28 procent nižší výskyt rakoviny prsu, vaječníků, osteoporózy a snížené riziko depresí u matek, tak samozřejmě lepší imunitu, prevenci vzniku diabetu, obezity a nižší riziko vzniku například leukémie u miminek. Stát by měl ale podporovat kojení i z důvodu ekonomického přínosu. Keith Hanson ze Světové banky řekl, že kdyby kojení ještě neexistovalo, tak ten, kdo by ho dnes vymyslel, by si zasloužil Nobelovu cenu za medicínu i ekonomiku,“ dodal ministr zdravotnictví.
Odhaduje se, že v České republice kojení ušetří dvě až tři procenta HDP, tedy asi 100 miliard korun ročně, což je částka, která se každoročně vynakládá například na léčbu diabetu 2. typu, jehož vznik kojení snižuje o 35 procent.
