Ministr pro legislativu Šalomoun: V přijímání směrnic EU jsme rok pozadu, hrozí pokuty

Připravuje se zastropování cen energií na národní úrovni. Kdy se o tom začalo na vládě debatovat?

Nevím, kdy se to explicitně otevřelo, ale teď se o tom intenzivně debatuje. Předpoklad je, že po zveřejnění evropského řešení na to naroubujeme i české řešení, které už máme. Naši představu ale definitivně představíme ve čtvrtek, kdy se mimořádně sejde vláda. Je to pochopitelně i kvůli evropskému předsednictví. Oficiálně žádnou pozici mít nemůžeme, protože jsme moderátorem evropských diskusí.

Ptám se i proto, že je vláda kritizována za to, že přichází s řešením pozdě. Nemohl jste vy jako ministr pro legislativu přispět k urychlení třeba předložením stanovisek, která by jasně říkala, co by šlo právně udělat a co naopak nejde?

Musela by vzejít nějaká potřeba nebo jasné zadání toho, co chcete udělat. Vládní legislativa funguje tak, že gesční ministerstva nachystají materiál a ten se projednává. Musel bych mít zadání od vlády, že mám něco udělat. Nemohu využívat Legislativní radu vlády ke svým účelům, už tak je velmi vytížená plněním vládních povinností.

Takže by vás k tomu musel vyzvat premiér nebo vláda?

Pokud se podíváte do legislativních pravidel vlády, tak i to by bylo nestandardní. My jsme kritizováni za to, že nic neděláme, ale naše legislativní činnost je skutečně nadstandardní.

Co se vám honilo hlavou, když jste na protivládní demonstraci viděl 70 tisíc protestujících? Lidé vládě zazlívají, že jim dostatečně nepomáhá, berete to úkorně?

To, že někdo nedokáže docenit práci, která se dosud udělala, trošku úkorně brát můžete. To, že mají lidi strach, dobře, ale řešení, která tam nabízeli, jako domluvit se s Putinem, tak to určitě realizovat nebudeme.

A ty jejich obavy, naštvání vůči vládě chápete?

Naštvání chápu, ale poslední dobou je tady vláda odpovědná za jakékoliv lidské osudy, a to si myslím, že už je trošku zbytnělá interpretace. Že by za všechno mohla vláda.

Strach mají hlavně z toho, že nebudou mít čím topit, všechno výrazně podražilo.

Vláda opakovaně ujišťovala, že to tak nebude. Že obavu mít nemusíte a řešení najdeme.

Nepokřivily se vztahy ve vládě potom, co se Piráti začali veřejně vymezovat vůči setrvání dnes už bývalého šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka ve funkci? Občas působí jako opozice vůči vlastní vládě.

Takový pocit z jednání, kterých jsem byl účasten, já rozhodně nemám. A nemyslím si, že by byly vztahy jakkoliv narušeny. Předseda vlády je rozvážný pan profesor a myslím si, že jeho osobnost přispívá k tomu, že se k sobě chováme slušně.

Nepatříte úplně k nejviditelnějším členům vlády. Je to záměr?

Až budu mít potřebu něco extra ventilovat, tak hlavně proto, že bude legislativní proces dost trpět. Takže spíš nechtějte, aby byl ministr pro legislativu moc vidět. To už by znamenalo, že je něco opravdu špatně.

Vystoupil jsem asi před dvěma měsíci ve Sněmovně, kdy se měla projednávat implementace evropských předpisů do českého právního řádu, a hnutí ANO si tehdy vzalo zbytečně přestávku. V tu dobu jsme ale už viseli nad propastí a hrozila nám pokuta 80 milionů korun. Pro veřejnost ale není legislativa moc sexy téma, je to spíš pro právníky.

Narážela jsem spíš na to, že je před volbami. Jestli s ohledem na kritiku vlády, aféry koaličních partnerů si jakožto ministr za Piráty chcete držet odstup, aby to Piráty nepoškodilo u voličů.

Mě se volby v podstatě nijak netýkají. Nikam nekandiduji a členem strany nejsem, takže se opravdu snažím řešit své pracovní věci, kterých je hromada. Na volební kampaně vlastně nemám moc času.

Zmínil jste řízení ze strany Evropské komise (EK) proti Česku kvůli prodlevám se zapracováním evropských předpisů do českých zákonů. Jak na tom aktuálně jsme?

Od začátku roku nám přibylo dalších 21 řízení, která s námi EK vede kvůli zpoždění s implementací. Celkově proti nám Komise takových řízení vede asi 56. Řízení, která se s námi vedou, se dělí na dvě kategorie. My se bavíme o tzv. nenotifikačních řízeních, protože tam je riziko sankcí bezprostřední. V těchto případech Komisi formou tabulky oznamujete, kterou část směrnice máte v jakém předpise. Když to nedodáte, je jasné, že jste nic nenotifikovali. Pokutu můžete dostat už tehdy, když pošle Komise případ k Soudnímu dvoru EU.

Jak vysoké pokuty Česku aktuálně hrozí?

Pro každou zemi to je různé podle její velikosti. Nás se týká střední výše pokuty, která se může zpřísnit, pokud jde o oblast, na které EU významně záleží. Typicky třeba ochrana spotřebitele. Když to hodně zjednoduším, tak odhady jsou od 50 do 200 milionů za jeden případ. Pokud bychom si teď dali nohy na stůl a naše nedodělky vůbec neřešili, tak to může být až kolem dvou miliard korun. Zatím si ale stojíme poměrně slušně, dosud jsme žádnou pokutu za nenotifikační řízení nedostali.

A je něco, kde to skutečně bezprostředně hoří?

Hořelo to u videoplatforem (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek), kde se to podařilo projet legislativním procesem a vydat ve Sbírce zákonů koncem srpna. Hned byla udělána notifikace. Kdyby ale Evropská komise chtěla, tak nás ještě zažalovat může. My jsme to udělali pozdě a formálně ještě řízení zastaveno nebylo. Doufám, že bude Komise shovívavá, řízení zastaví a tím se tento problém vyřeší. Máme tam ale další věci.

Jaké?

Předsedům poslaneckých klubů jsem avizoval, aby zařadili k projednání věci, kde je odůvodněné stanovisko Komise. Projednávala se například novela zákona o veřejných zakázkách nebo novela zákona o významné tržní síle. U každé směrnice je doba na zapracování jiná. V současnosti jsme ale rok nebo rok a půl v prodlení.

Před nedávnem jste představil antibyrokratický balíček, který má snížit administrativní zátěž podnikatelů. Po­dle čeho jste určili, které předpisy jsou zbytečné a které je třeba upravit?

Sešel jsem se s velkými podnikatelskými svazy a požádal je o spolupráci, aby mi sdělily, co je nejvíc zatěžuje, a identifikují to ideálně v konkrétním paragrafu. Jejich podněty jsem seskupil a poslal na všechna ministerstva, ať řeknou, jestli je to za ně v pořádku a je možné s tím něco udělat. Z toho vzešel materiál, který prošel klasickým připomínkovým řízením, ten jsem znovu zaslal podnikatelům a ti to obohatili o další věci. Začalo se mi to ale košatit až moc.

Do prvního balíčku se tak zařadily věci, které jsou bez problémů, na kterých byla shoda. Ostatní jsme pracovně zařadili do balíčku II a III, protože budou vyžadovat ještě delší diskusi a čas na přípravu.

Říkáte, že na všem shoda nebyla. Nemáte obavu, že by chtěli někteří využít příležitosti a zrušit i to, co sice smysl má, ale prostě se jim to nehodí?

Ne. Mluvím o shodě s ministerstvy. To, že by toho chtěly tyto komory víc, je logické, ale to, že jsou některé povinnosti vnímány úkorně, má mnohdy přesah i k dalším skupinám, nejen k podnikatelům.

Co by se pro podnikatele, když zůstaneme u prvního antibyrokratického balíčku, mohlo změnit?

Je tam asi 20 povinností, se kterými se dá v dohledné době něco udělat. Příslušná ministerstva k tomu mají nachystat právní úpravu, což neznamená vždy zrušení, někdy je to zjednodušení. Udělat by to měla do konce roku a pak bude následovat klasický legislativní proces. Vláda by to mohla schválit na jaře a platit by to mohlo začít začátkem roku 2024.

Týká se to třeba možnosti vést účetnictví i v cizí měně nebo stanovení limitu pro povinnost vést účetnictví pro neziskový sektor a fyzické osoby nad určitý obrat. Máte neziskovky, které dělají bohulibou činnost, nic z ní nemají, a ještě je nutíte podávat daňové přiznání a vést účetnictví. To chceme změnit. Dále třeba povinnost zdravotních prohlídek před nástupem do zaměstnání, které u nejjednodušších profesí nedávají smysl a stejně se dělají spíše formalisticky.

Ve Sněmovně se projednává sankční zákon, díky němuž bude možné zavést národní sankce vůči cizincům za závažná protiprávní jednání nebo jim zabavit majetek. Někteří ruští oligarchové už ho mají teď zmrazený, víte, v jakém rozsahu?

Mám obdobné informace, jako jsou v médiích, tedy že je to kolem 10 miliard korun. Kompetenčně to spadá pod ministerstvo financí a Finanční analytický úřad.

Ruský prezident Vladimir Putin avizoval, že se budou proti zmrazení právně bránit. Došlo už k tomu? Ať už v Česku, nebo na úrovni EU?

Zmrazili jsme jim majetek na základě evropských seznamů, takže obrana existuje u Soudního dvora EU, což se netýká jen války na Ukrajině. Divil bych se, kdyby toho nevyužívali. Řada oligarchů má velké povědomí o tom, jak se bránit v demokratickém světě. Řízení ale trvají dva tři roky, takže se o tom zatím nedozvídáme. Víme ale výsledky v souvislosti s anexí Krymu v roce 2014, kde několik stěžovatelů, kteří byli na sankčních seznamech, uspělo.

Co říkáte na to, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) odmítl povýšit soudce Aleše Novotného, což zdůvodnil tím, že jeho verdikty způsobily škodu státu. Soudcovská unie se proti tomu ohradila.

Je plně v jeho kompetenci, jakým způsobem rozhodl. Zákon o soudech a soudcích uvádí, obrazně řečeno, že předsedové a místopředsedové soudů mají být ti nejlepší z nejlepších. Jestliže tam byly výhrady a odůvodněné obavy, že tomu tak v tomto případě není, tak myslím, že je namístě a plně v kompetenci pana ministra to tak udělat.