Ministr Bek se omluvil rodičům a žákům za pondělní stávku

„Stávka je samozřejmě vážná věc, a já se omlouvám všem rodičům za to, že se oni a jejich děti stali rukojmími ve sporu mezi vládou, odbory a stávkujícími,“ řekl v neděli v podvečer novinářům Bek s tím, že jde o vážný spor.

Jeho jádrem je podle něj financování školství nastavené předchozími vládami mezi lety 2016 a 2018. Kvůli němu prý velmi rychle stoupnul počet úvazků ve školství. Bek v této souvislosti upřesnil, že za posledních pět let přibylo na základních a středních školách 40 tisíc nových pracovních míst a stát tedy nyní platí téměř 300 tisíc lidí.

Ve zveřejněném dopise připustil, že za pondělní stávku nese politickou odpovědnost. Stejně tak ji prý ale nese i za to, že způsob financování škol bude v souladu s ekonomickými možnostmi státu a „umožní férové odměňování všech zaměstnanců“.

Do stávky se podle aktuálních odhadů odborů zapojí téměř 70 procent základních, středních i mateřských škol v Česku. Uvedla to mluvčí školských odborů Jana Kašparová. Školy tak učiní v různé míře, některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném provozu. Další školy podle Kašparové stávku podporují.

Ministr v dopise připomněl, že na rozdíl od mnohých jiných resortů získá ministerstvo školství ze státního rozpočtu pro příští rok vyšší částku, a to zatím o osm miliard korun. Umožní to podle něj zvýšení platů učitelů a vzroste prý i počet nepedagogických úvazků v důsledku nových i dělených tříd.

„A ano, i přesto, že rozpočet školství příští rok poroste, budou v některých jeho částech nutná úsporná opatření. Mohu vás nicméně ujistit, že se nechystají žádné drastické škrty, které by ohrozily kvalitu výuky vašich dětí,“ uvedl Bek v dokumentu.

Míní, že i po stávce budou pokračovat jednání o tom, jak nynější spor s odbory vyřešit. „Stávka nesmí být příčinou toho, že bychom přestali spolu vést dialog s odbory a s dalšími aktéry ve vzdělávání, protože oprava toho systému je nezbytná,“ řekl v neděli Bek s tím, že žádná ze změn nepovede ke zhoršení kvality českého vzdělávání.

„Naším cílem není ubrat pracovních pozic ve školství. Naším cílem je zpomalit nárůst nových míst,“ poznamenal ministr.

„Vyjednání s odbory v posledních týdnech z mého pohledu probíhalo sice intenzivně, ale bez stanovení jasných požadavků na straně odborů… Spíš zaznívají obavy z různých možných změn toho modelu financování,“ konstatoval Bek.

Školské odbory vyhlásily na pondělí celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol. Usilují tím mimo jiné o více peněz pro školství. Kritizují také to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství - například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků. Zároveň se jim nelíbí návrh nařízení vlády, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu. Poukazují na to, že to povede ke snížení kvality výuky.

V Česku je podle ročenky ministerstva školství přibližně 4200 základních, 1300 středních a 5400 mateřských škol. Většinu základních škol zřizují obce, zhruba 300 škol je soukromých a necelých 50 církevních. Obce zřizují i většinu mateřských škol, soukromých je přes 400 a církevních 50. Zřizovatelem středních škol je většinou kraj. V Česku je asi 300 soukromých středních škol a necelých 50 církevních. Některé školy zřizuje i ministerstvo školství či další resorty. Podle Kašparové se v některých regionech zapojují i soukromé školy. Požadavky regionálního školství symbolicky podporuje také vysokoškolský odborový svaz. Hodinovou výstražnou stávku podpoří rovněž 13 fakult vysokých škol, mezi nimi například Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.