Hlavní obsah

Ministerstvům se do redukce výzkumáků nechce

Ministerstvům se do zeštíhlování svých výzkumných ústavů a institucí, na jejichž činnost pošlou ročně přes pět miliard korun, příliš nechce. Přitom premiér Petr Fiala (ODS) loni při prosazování konsolidačního balíčku sliboval, že zredukují zbytečné úřady a ústavy. Podle průzkumu Novinek k žádným podstatným úsporám ale nedojde.

Foto: Stanislava Benešová, Právo

Ministerstvo zdravotnictví. Ilustrační snímek

Článek

Většina oslovených ministerstev si za výdaji na výzkumné instituce stojí a nic měnit nehodlá.

Nejvíce na výzkumnou činnost svých podřízených organizací posílá ministerstvo zdravotnictví. Na dotacích na vědu pro 21 zdravotních ústavů a fakultních nemocnic poslalo v roce 2021 jeden a půl miliardy korun. Nejvíce dostaly na výzkum Všeobecná fakultní nemocnice v Praze - 168 milionů - a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně - 146 milionů korun.

Podle mluvčího resortu zdravotnictví Ondřeje Jakoba redukce výzkumných organizací ve zdravotnictví není možná. „Jelikož jsou primárně zřizovány k tomu, aby poskytovaly zdravotní služby, a výzkum je pouze jednou z dalších aktivit, kterým se v různé míře věnují, k redukci ani k reformě nedošlo,“ řekl Novinkám Jakob.

Vláda snižuje počet úředníků o 3,5 procenta, původně koalice Spolu slibovala 13 procent

Domácí

Podobně mluví většina ministerstev. Ministerstvo obrany podle slov mluvčí Ivany Navrátilové možné úspory na výzkum neřeší, protože není zřizovatelem žádné veřejné výzkumné instituce. „Výzkumné organizace řízené ministerstvem byly primárně zřízeny jako organizace plnící konkrétní specifické úkoly spojené s fungováním ministerstva a armády a až teprve druhotně vystupují jako výzkumné organizace,“ uvedla Navrátilová. Obrana v roce 2021 investovala do výzkumu 175 milionů - z toho 113 milionů na Univerzitě obrany.

Také podle mluvčí ministerstva kultury Petry Hrušové není u organizací, jako je Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní knihovna, výzkum hlavní činností, a proto se jich úvahy o jejich redukci nemohou týkat. „Sloučení například muzea s galerií nebo Národním památkovým ústavem jen ve výzkumné činnosti nedává žádný smysl, zaměření výzkumu je v těchto institucích vzájemně odlišné,“ uvedla Hrušová. Ministerstvo kultury poslalo na podporu výzkumu 20 muzeí, knihoven, galerií a ústavů 261 milionů korun.

Inspekce, ústavy, střediska. Stát může škrtat hned. A ne že ne

Domácí

Přiškrtil jen Kupka

Fiala přitom loni sliboval, že každý ministr zjistí, jestli nefinancuje zbytné nebo duplicitní agendy. „Pokud se v rámci zkoumání náplně práce jednotlivých úřadů ukáže, že nejsou potřeba, přistoupíme k jejich reorganizaci nebo zrušení,“ uvedl loni v březnu na dotaz Novinek premiér Fiala.

Jedině ministerstvo dopravy pod vedením ministra Martina Kupky (ODS) splnilo zadání. A seškrtalo rozpočet Centra dopravního výzkumu, kterému v roce 2021 poslalo 116 milionů. „Kvůli úsporám byly zdroje, které ministerstvo dopravy poskytlo Centru dopravního výzkumu v roce 2024, meziročně sníženy o více než 15 procent,“ řekl Novinkám mluvčí dopravy František Jemelka. Dodal, že ale chtějí při sestavování rozpočtu na příští rok vyjednat pro centrum znovu navýšení státní podpory.

Zeštíhlení svých výzkumných ústavů slibuje ještě ministerstvo zemědělství, které vede lidovec Marek Výborný. Ten podle svého mluvčího v uplynulých týdnech osobně navštívil všechny výzkumné ústavy, aby se detailně seznámil s jejich fungováním. „V současnosti vyhodnocujeme veškeré podklady o fungování výzkumných ústavů a připravujeme jejich optimalizaci,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Celkově zemědělství posílá více než miliardu korun 20 výzkumným institucím.

Úřady na nic? Zadlužený stát jich má mnoho

Domácí

Výběr článků

Načítám