Článek
Mezi veřejností a v diskusích na webech převažují spíše hlasy, že takový postup by byl namístě. Ekologové poukazují na to, že vlekaři často čerpají například z nádrží, potoků či řek na zasněžování více vody, než mají sjednáno a povoleno, což ohrožuje život v těchto tocích a zhoršuje životní prostředí.
Česká inspekce životního prostředí uvedla, že zákony či jiné předpisy loni porušila třetina z kontrolovaných lyžařských areálů. Rozdala za to pokuty přes 320 tisíc korun.
Vlekaři: Je to populistické řešení
Provozovatelé lyžařských areálů takový počin považují za nedomyšlený a kontraproduktivní. Dražší a méně dostupné skipasy by podle nich odradily řadu rodin od sportovní relaxace na sjezdovkách a vrátily by je o víkendech do „pohodlí“ supermarketových stodol.
Vlekaři z Krkonoš počítají v případě zpoplatnění vody pro technické zasněžování sjezdovek odebírané z vodních toků doposud zadarmo se zdražením skipasů. „Odhadovanou výši zdražení skipasů nelze nyní seriózně spočítat. Argumenty o tom, zpoplatnit vodu čerpanou skiareály z povrchových vodních zdrojů, nám připadají populistické. Nikdo by z toho nic neměl. Ani ekologové, ale ani stát. Jenom by to postihlo horské regiony,“ míní předseda Asociace horských středisek Libor Knot.
„Člověk, který má možnost strávit alespoň víkend na lyžích, přichází v pondělí do práce s mnohem větším elánem a potom taky víc udělá. Zní to možná budovatelsky, ale tak to je. Bylo by krátkozraké tyto sportovní aktivity lidem ztěžovat,“ podotkl šéf skiareálu v Horní Malé Úpě Martin Buček.
Požadavek na zpoplatnění vody prosazují především ochranáři a vodohospodáři, podle nichž výroba technického sněhu zatěžuje životní prostředí a nabourává přirozený koloběh vody.
„Hrozí klimatická změna, kdy na horách nebude sněžit, ale více pršet. Potřeba technického zasněžování tak bude ještě stoupat,“ předjímá Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze. Platby za vodu považují ekologové za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak výrobu technického sněhu omezit.
„Kompetentní instituce nyní vypisují vědecké projekty, jež mají zjistit objektivní stav a stanovit další postup. Osobně si myslím, že je nutné u každého areálu přesněji změřit spotřebu vody. A zajistit, aby ji areály nečerpaly z veřejných zdrojů zdarma,“ míní Fuksa.
Na Klínovci by to byl problém
„Zpoplatnění vody by byl velký problém, protože její spotřeba je u nás poměrně velká,“ uvedl provozovatel lyžařského areálu na Klínovci v Krušných horách Martin Píša. „Promítlo by se to významně do ekonomického výsledku provozu,“ pokračoval. „Každé navýšení nákladů bychom museli nějak vykompenzovat, takže do cen skipasů by se to určitě promítlo,“ dodal.
Nechtěl ale spekulovat, o kolik by bylo nutné zvyšovat ceny skipasů, když není jasné, jaká by byla případně účtována státem cena za vodu na zasněžování. Jak připomněl, podpora státu je v tomto druhu podnikání mizivá. „Když si spočítáme, kolik státu odvádíme na daních, a na druhou stranu když se podívám na pobídky, které dává vláda firmám z ciziny, tak to není dobře,“ poznamenal Píša.
„My s vodou problémy nemáme, neboť se vejdeme do limitu, který máme stanoven vodoprávním úřadem a Povodím Moravy. Obecně ale musím říct, že to, co tvrdí ekologové, je zavádějící,“ řekl Právu ředitel největšího areálu na Moravě Ski Kouty v Jeseníkách Petr Marek.
„Oni si totiž neuvědomují, že voda, co použijeme, se zase vrátí do řeky, která je v našem případě kousek od areálu. Tvrzení, že jsme zavinili lokální sucha, je úsměvné. Pokud by však něco takového přece jen přišlo, reagovali bychom stejně jako všichni provozovatelé lyžařských středisek. Zdraží-li se výrazně vstupy, promítne se to do koncové ceny,“ dodal Marek.
Právo oslovilo také ministerstvo zemědělství, které zpoplatnění vody navrhuje jako jedno z možných opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn.
„Připravovaná novela vodního zákona řeší především problematiku sucha. Jedním z námětů budou zřejmě i platby za odběr povrchové vody pro umělé zasněžování,“ sdělil Právu Václav Tampír z tiskového oddělení MZe.
Než ale dojde k případné změně zákona, je podle MZe třeba zjistit, o jaké množství odebrané povrchové vody jde, i to, zda zasněžováním skutečně dochází ke znečištění vod. Ministerstvo uvedlo, že zatím konkrétní údaje o spotřebě vody pro zasněžování nemá a nezabývalo se ani konkrétní výší poplatků.