Ministerstvo zahraničí zatím nerozhodlo o diplomatickém zastoupení běloruské opozice v Česku

„V záležitosti vytvoření platformy pro působení běloruské opozice v exilu nyní pracujeme na konkrétních krocích společně s občanskou společností a jsme v úzkém kontaktu s týmem Svjatlany Cichanouské,” odpověděla na dotaz Novinek Mariana Wernerová z odborou komunikace ministerstva zahraničí.

O zřízení kanceláře požádala lídryně „demokratického Běloruska” Cichanouská při červnové návštěvě v Praze. Návrh podporuje vedle Kulhánka také prezident republiky Miloš Zeman.

V srpnovém rozhovoru pro Novinky uvedl Kulhánek, že by o podobě kanceláře běloruské opozice chtěl mít jasno nejpozději do tří měsíců. „Já bych to chtěl stihnout ještě před volbami,” řekl tehdy.

Zda se podaří tento termín dodržet není jasné.

„Ustavení kanceláře běloruské opozice je velmi citlivá zahraničně politická a mezinárodně právní otázka, kterou je třeba pečlivě zvažovat,” vysvětlila Wernerová s ujištěním, že podpora občanské společnosti v Bělorusku je důležitou součástí české diplomacie.

„Podporujeme a budeme dále podporovat svobodu projevu, shromažďování a rovnou politickou soutěž. Zasazujeme se proto o to, aby mezinárodní společenství stále věnovalo pozornost situaci v Bělorusku, a apelujeme na dodržování lidských práv v zemi a propuštění politických vězňů,” napsala Novinkám Wernerová.

Česká republika, stejně jako celá Evropská unie, neuznala výsledky loňských prezidentských voleb v Bělorusku, které byly zmanipulovány ve prospěch tamního autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Proti výsledku se vzedmula vlna protestů, které Lukašenko násilně potlačil a účastníky pozavíral.

„Česká republika podpořila běloruské studenty a oběti povolebních represí. Svjatlaně Cichanouské a jejímu týmu jsme navíc prostřednictvím naší diplomatické sítě poskytli podporu během jejich cest do zahraničí,” uvedla Wernerová.