Ministerstvo tlačí vznik národního parku Křivoklátsko i přes odpor obcí

Národní park má vzniknout v centru stávající chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a má zabrat necelou pětinu tohoto cenného území. Podle tří desítek obcí je ale stávající ochrana zdejší přírody dostatečná a o další nestojí. Nepomáhají však ani jejich argumenty, ani petice s více než 11 tisíci podpisů.

Ministerstvo trvá na nutnosti přísnější ochrany zdejší rozmanité přírody, lesů, skal neprostupných údolí či kaňonu řeky Berounky.

„Ministerstvo životního prostředí je aktuálně v závěrečné fázi vypořádání námitek k záměru na vyhlášení národního parku Křivoklátsko,“ uvedla mluvčí ministerstva Lucie Ješátková na dotaz Novinek.

Záměr bude po úpravách předložen v podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny do legislativního procesu, tedy parlamentu a prezidentovi ke schválení. „Ukončení legislativního procesu vyhlašování národního parku předpokládáme do konce volebního období,“ dodala Ješátková.

Postup ministerstva se obcím nelíbí. Nejvíc dotčená je Karlova Ves.

„Do parku zahrnuli i hřbitov a přístupovou cestu, dokonce i samotná plocha k pohřbívání měla být součástí, tak to vyjmuli, ale nejspíš ani nevěděli, že tady nějaký hřbitov je,“ popsala Novinkám praktické dopady ministerského záměru starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová (bezp.). „Všechny další naše námitky ale odmítli,“ dodala. Návrh do parku zahrnuje i zdejší vodovod a prameny, odkud obec čerpá vodu. Místní se proto celkem oprávněně obávají, kdo a jak se bude o prameniště starat.

Obci Běleč neprošla ani jedna námitka. „Dělají to teoretici od stolu v kancelářích, tady se o krajinu starají lesníci a zemědělci, ale jich se nikdo neptá,“ mínil Lukáš Kocman (bezp.) z Bělče, který stojí v čele odpůrců parku. Starostům se nelíbí, že nedostali konkrétní podklady, například plán na hospodaření v lesích na další desetiletí, mají obavu z bezúdržbových území, neudržování cest a stezek. „Bezzásahové území je velká hrozba. Jen pozorovat, co se děje, je špatně. Jsou tu rozlehlé smrkové monokulturní lesy, je nebezpečí, že uschnou, začnou padat a bude to zkáza,“ doplnil Kocman.

Jen částečně uspěla s námitkami obec Broumy, když ministerstvo vyňalo z parku některé zdejší pozemky. „Dali jsme připomínky v únoru, do devadesáti dní je měli vypořádat, ale trvá to doteď, takže porušili proces,“ mínil starosta Broum Petr Jirka (bezp.). „Připravujeme právní řešení a budeme se bránit,“ dodal.

Zatímco ministerstvo obcím slibuje finanční benefity z fungování parku, obce se naopak bojí dalších nákladů a třeba i dopadů turismu. „V době covidu jsme si to tady zažili. Na obce dopadly náklady na odvoz odpadků,“ připomínala dobu nájezdů turistů starostka Kohoutová.

Cíle ochrany přírody v národním parku se podle ministerstva liší od cílů ochrany přírody v chráněných krajinných oblastech. „V národním parku je z dlouhodobého pohledu upřednostňováno působení přírodních jevů před činností člověka. Lesy, které dosáhnou cílového stavu, se ponechávají samovolnému vývoji,“ uvedla Ješátková jeden z cílů parku.

Obce se ale bojí, že samovolný vývoj povede k tomu, že budou neprůchodné cesty, které nyní místní využívají. „Už teď se v chráněné oblasti chováme šetrně a citlivě a nepotřebujeme další byrokratická omezení, chceme zachovat vesnický život. Stát by teď měl řešit špatnou ekonomickou situaci, nemyslím, že potřebujeme další zátěž v podobě národního parku, který bude stát stovky milionů korun,“ dodala starostka Karlovy Vsi.

V ČR jsou v současnosti čtyři národní parky, a to Krkonošský národní park, NP České Švýcarsko, NP Podyjí a NP Šumava.