Článek
„Text již máme připravený. Jsme připraveni v nejbližších dnech návrh zákona předložit vedení koaličních stran k rozhodnutí, jak dále postupovat. Po jejich případném souhlasu jsme text připraveni předložit do meziresortního připomínkového řízení,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
Momentálně kvůli změně pohlaví je potřeba chirurgický zákrok, který trvale znemožní reprodukční funkce. Trans lidé ale upozorňují, že lékařský zásah s sebou může nést komplikace, které někteří z nich nejsou ochotni podstoupit.
Povolení od lékaře
„Jedná se o úplné odebrání varlat nebo vaječníků, ne vymodelování nových orgánů. Jde o to, aby se lidé jako já nemohli rozmnožovat. Je to náročná série operací, kvůli které někteří trans lidé skončili s vážnými komplikacemi v několikaměsíční pracovní neschopnosti,“ upozornila Lenka Králová z organizace Trans*parent, která s přechodem z muže na ženu začala před čtyřmi lety.
Člen vládního výboru pro sexuální menšiny: Češi jsou liberálnější, ale i tady je přítomná radikalizace
Podle nového návrhu by žádný lékařský zásah trans lidé před úřední změnou pohlaví nemuseli podstupovat. Pohlaví by bylo možné změnit po prohlášení na matrice a doložením odborného posudku o nesouladu mezi duševním a zapsaným pohlavím.
Vydal by ho specializovaný lékař. Následně by se sám trans člověk rozhodl, zda postoupí pouze hormonální léčbu, nebo i chirurgický zákrok.
„Bavíme se v současné době o konkrétních variantách zpracování. Řeší se otázka, od jakého věku by mohlo k úřední změně dojít. Druhou otázkou, kterou je potřeba vyřešit, je odbornost lékaře,“ podotkl Dvořák.
Podle něj by mohl diagnózu vydat buď sexuolog, psychiatr, nebo klinický psycholog.
Soudy kastrace kritizují
S navrhovaným postupem organizace Trans*parent souhlasí.
„Ne všichni trans lidé se chtějí přeoperovat. Někteří potřebují genitální úpravu, ale ne všichni. Mně stačila hormonální léčba, která mi změnila rysy v obličeji. To, co mám mezi nohama, nikdo nevidí, jedinou roli to hraje v osobním partnerském životě. Každý trans člověk potřebuje ke spokojenosti něco jiného,“ přiblížila Králová.
Česká republika je jedna z posledních zemí v Evropě, která stále povinnou kastraci vyžaduje. Vedle ČR je povinná třeba v Turecku či Srbsku. Nedávno od sterilizace ustoupilo Slovensko.
Podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové už za to bylo Česko ostatními státy kritizováno při několika příležitostech, naposledy při univerzálním periodickém přezkumu lidskoprávní situace v ČR (UPR) Organizace spojených národů (OSN) na začátku roku.
„Ústavní soudy v Německu, Rakousku, Švédku, Itálii a další označily kastraci za protiprávní požadavek. Evropský soud pro lidská práva to označil za porušování lidských práv. Zůstáváme výrazně osamoceni, jsme zavázáni Evropskou úmluvou o ochraně práv a svobod, abychom tuto současnou praxi změnili a od kastrací upustili,“ podotkla Laurenčíková.