Článek
Diplomatická nóta je formální dokument, jímž se představitelé země či instituce obracejí na své protějšky v cizině s oznámením či žádostí. Právník matky Pavel Hasenkopf již dříve sdělil, že její norští advokáti v Norsku podali žalobu a žádají o svěření dětí do její péče.
"My říkáme, že celá ta kauza v České republice vyvolala mimořádnou pozornost. Do určité míry také ovlivňuje česko-norské vztahy nepříznivým způsobem. Rádi bychom zabránili další eskalaci," řekl Zaorálek. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí je podle něj schopný garantovat dětem bezproblémový přechod do nového prostředí, vypracovat jim individuální studijní plán a poskytnout například soudní ochranu po dobu nezletilosti. Tyto informace ministerstvo v nótě uvedlo.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
"Zároveň se ptáme norské strany, zda nám může sdělit, v jakém termínu může soud rozhodnout," podotkl ministr. Ministerstvo prý zároveň navrhuje setkání českého Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a norského Barnevernetu (Úřad pro ochranu dětí). "Aby si i oni udělali představu, co český úřad navrhuje," dodal Zaorálek. Odpoveď očekává v řádu týdnů.
Kauzu řeší i poslanci
Norská sociální služba odebrala českému páru syny Denise a Davida v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Tělesné trestání dětí v Norsku zákon zakazuje.
Do případu se vložila i Sněmovna. Chce po českém kabinetu, aby požádal norskou vládu o vysvětlení, proč hoši stále zůstávají v norských pěstounských rodinách. Pokud by norská strana nechtěla s českou stranou spolupracovat na svěření chlapců do péče jejich příbuzných, má česká vláda vyvinout maximální úsilí, aby se bratři dostali do Česka. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má dolní komoru nejpozději do 15. února informovat o tom, jaké kroky jeho kabinet provedl a má dál v plánu.
Někteří ministři podmiňovali další postup tím, že matka musí případ řešit v Norsku, obrátit se na tamní soudy a vyčerpat své právní možnosti. Zástupci Michalákové chtěli po Zaorálkovi ujištění, že česká strana bude případné norské zamítnutí svěření dětí do péče jejich vlastní rodiny považovat za vyčerpání všech nástrojů.
Matka nyní může syny vídat dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten ale její stížnost nepřijal.
