Ministerstvo práce navrhlo změny u příspěvku na bydlení

Mezi hlavní změny u příspěvku bude patřit to, že o něj nebude potřeba žádat každoročně, bude se přiznávat na dobu neurčitou.

„Nebude třeba o něj vždy k 1. červenci daného roku znovu žádat,“ píše MPSV v důvodové zprávě k novelám zákonů o státní sociální podpoře a o pomoci v hmotné nouzi, které jsou v současnosti v připomínkovém řízení.

Problematické je ale podle odborníků to, že zůstane povinnost každé kalendářní čtvrtletí znovu dokládat náklady na bydlení a příjmy domácnosti. „Právě to je ta hlavní zátěž. Oni budou muset pořád chodit se všemi papíry na poštu nebo na Úřad práce či to nahrávat přes internet,“ upozornila Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.

Lidé by měli podle ní tyto věci dokládat jen při zásadních změnách v domácnosti, například když v ní někdo přibude nebo ubude nebo když se změní zdroj příjmů.

V současnosti to podle ní zatěžuje Úřady práce natolik, že nestíhají v zákonem daném termínu vyřizovat žádosti. „Lidé tak čekají na příspěvek i tři měsíce a je ohroženo jejich bydlení,“ uvedla Zieglerová.

Podobný názor zastává i analytik Iniciativy za bydlení Jan Klusáček. „Dávalo by smysl, umožnit doložit Úřadu práce změnu v nákladech na bydlení, pokud k ní dojde. Ale když se situace stabilizuje, tak by pro mnoho domácností bylo jednodušší dokládat to třeba jednou ročně,“ řekl.

Mezi další chystané změny v oblasti příspěvku patří zrušení povinnosti rozepisovat náklady spojené s užíváním bytu na jednotlivé položky. Měla by tedy odpadnout potřeba vypisovat, například kolik z nájmu je za užívání výtahu.

Také se má zrušit povinnost podmiňovat nárok na příspěvek na bydlení předkládáním pravidelného zúčtování zálohově placených služeb. „To je cesta dobrým směrem. Například rozepisování služeb u nájemních bytů je dost náročné,“ míní Klusáček. „Je zbytečné, aby to Úřad práce řešil,“ dodala Zieglerová.

V případě mimořádného okamžitého příspěvku, což je jednorázová nenároková dávka, o niž může člověk požádat, pokud mu například pro nízké příjmy nebo nedostatek finančních prostředků hrozí újma na zdraví nebo nemá na jednorázový výdaj spojený třeba s péčí o děti, přibude nový důvod.

„Další mimořádnou situací se rozumí taková situace, v jejímž důsledku může být osoba ohrožena bytovou nouzí nebo jiným ohrožením v oblasti bydlení, nezajištěním základních životních podmínek a této situaci lze jen obtížně předejít a není možné ji zvládnout vlastními silami,“ uvádí ministerstvo v návrhu.

Podle Zieglerové je ale problematická jedna věc. Úřad práce totiž při udělování mimořádné okamžité pomoci nebude muset prověřovat pouze příjmy lidí z měsíce, kdy o ni žádají, ale bude moci jít tři měsíce nazpět. „Když například někdo požádá v květnu, tak bude úřad prověřovat, jak na tom byl v únoru. A to na tom byl žadatel zpravidla lépe, protože ještě nebyl v krizi. A podle toho se bude rozhodovat o mimořádné okamžité pomoci? To je nesmysl,“ diví se.

V případě rodičovského příspěvku se zvýší možnost jeho maximálního čerpání z 10 000 na 13 000 měsíčně. Ale celková výše 300 000 korun, respektive 450 000 u vícerčat se nezmění. Rodičům se pak usnadní čerpání příspěvku v době, kdy pracují, dítě nebude třeba muset chodit například jen do jeslí či obdobných zařízení.

„Podmínka osobní celodenní a řádné péče se považuje též za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou,“ uvádí návrh. Ten musí ještě projít připomínkami a musí jej schválit vláda a zákonodárci.