Ministerstvo po kritice zákon o ČEZ přepracuje

Spor se týká novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Původní návrh obsahuje i část, která by pomohla jednodušeji prosadit rozdělení ČEZ změnou způsobu hlasování na valné hromadě. Respektive úpravou hlasovacího poměru, který by lépe vyhovoval většinovému akcionáři, jímž je se zhruba 70procentním podílem stát.

„Pokud zákon projde a nikdo by ho nenapadl u Ústavního soudu, pak by stát s největší pravděpodobností mohl snadněji rozdělit ČEZ. I tak by ale musel nabídnout minoritám finanční vypořádání,“ poukázal jeden z menšinových akcionářů Michal Kříž.

„Z hlediska dosavadních účelových kroků je ale jasné, že vládě jde o to, aby finanční vypořádání minorit bylo co nejnižší, a dělá proto kroky, které jsou velmi riskantní a právně těžko zdůvodnitelné,“ tvrdí. Proti návrhu se už na konci ledna postavila i Legislativní rada vlády. Kabinetu ho nedoporučila.

Návrh se proto nyní podle dobře informovaného zdroje Práva přepracovává, aby napodruhé prošel.

Kdy by se návrhem měla následně zabývat vláda, zatím není jasné.

O možném rozdělení ČEZ na dvě části, z nichž jedna by byla zcela vlastněna státem, mluvil premiér Petr Fiala (ODS) loni s tím, že by podrobnosti mohly být známy během nynějšího pololetí. Předpokládá se, že by stát ovládl výrobní část ČEZ, Fiala hovořil o získání kontroly nad klíčovými elektrárnami. Stát by tímto měl pod kontrolou mj. i dostavbu jaderných bloků.

Počátkem února Fiala v České televizi řekl, že vláda neudělá nic, co by poškodilo minoritní akcionáře. Ti o tom ale hlasitě pochybují. Poukazují, že úřady s nimi nic nekonzultují, a obavy vzbuzuje už jen text původního návrhu, kterému se dostalo pojmenování lex ČEZ.

Návrh konkrétně ČEZ nezmiňuje. Uvádí ale, že by se změna týkala „akciové společnosti s většinovou majetkovou účastí státu, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a která je subjektem kritické infrastruktury“. Podle odborníků je tedy naprosto jasné, že se jedná právě o ČEZ.

„Pozoruji to trošku s pozdviženým obočím. Já tomu legitimnímu záměru vlády mít sto procent ve výrobní části ČEZ rozumím. Pořád je to ale zbavení majetku někoho, kdo ho nechce být zbaven. Takže by to mělo být za nějakou náhradu a transparentně, měla by k tomu být nějaká diskuse,“ řekl v úterý k dění v Českém rozhlasu další menšinový akcionář a majitel energetické skupiny Sev.En Pavel Tykač. Přiznal, že jeho skupina v ČEZ drží pod tři procenta akcií.

V čem vězí změna, která se nelíbila ani Legislativní radě vlády? Současný zákon umožňuje akcionáři ovládnout a rozdělit akciovou společnost, pokud s tím souhlasí alespoň 90 procent všech akcionářů firmy. Resort spravedlnosti navrhl hranici snížit na 85 procent. A nejen to.

Podle dalšího menšinového akcionáře a energetického konzultanta Michala Šnobra je to fakticky změna z 90 na 70 procent. „Kouzlo spočívá ve změně dovětku, který zní: 90 procent ze všech akcionářů na 85 procent akcionářů přítomných na valné hromadě,“ napsal na Twitteru Šnobr.

Podle něj 85 procent přítomných akcionářů v reáliích valných hromad ČEZ znamená, že 70procentní podíl státu by měl ke schválení změn v ČEZ stačit. Česká vláda by si podle Šnobra měla správně vzít příklad z postupu francouzského státu při snaze plně zestátnit energetickou EdF, který akcie od minoritních podílníků skupuje za férovou cenu.

Podle Rudolfa Hájka z poradenské skupiny RSM je navrhované snížení poměru hlasů na 85 procent natolik výraznou změnou ve vztahu majoritního a minoritního akcionáře, že by mohlo vést ke sporům s ohledem na jeho možný nesoulad s Ústavou a dalšími ústavními předpisy.

Nebylo by to poprvé. „Už zavedení institutu vytěsnění při hranici 90 procent (v roce 2005 – pozn. red.) provázely velké diskuse a soudní spory. Devadesátiprocentní hranici z pohledu majoritního akcionáře považuji za poměrně liberální,“ řekl Právu Hájek.

„Nepamatuji se, že by byl historicky diskutován nebo zvažován tak výrazný pokles pro vytěsnění minoritních akcionářů, až na hranici 85procentního majoritního balíku. Změna standardního vytěsnění, tedy 90procentní hranice, nebyla určitě nejméně posledních pět let jakýmkoliv tématem k diskusi,“ dodal.

Pravidlo 90 procent jakožto prolomení principu nedotknutelnosti soukromého vlastnictví v minulosti posuzoval i Ústavní soud. Dospěl ale k tomu, že převažuje zájem nad efektivním řízením společnosti, a problematiku vytěsnění tak akceptoval.

Také jinde v Evropě je podle Hájka obvyklé vytěsnění při hranici 90 procent.

Podle poradce premiéra a hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je politická realita taková, že se vláda pokusí dostat výrobní část ČEZ do svých rukou. Pokud by ale „docházelo k tak zásadnímu kroku, mělo by to být za standardních, dlouhodobě platných podmínek“. „Není vhodné měnit zákony jen kvůli jednomu konkrétnímu případu,“ řekl Právu Křeček.

I on označil za rozumný model, který je obvyklý jinde ve světě, kdy se menšinovým akcionářům nabídne vyšší než tržní cena a oni své podíly dobrovolně prodají. „Neměli bychom je vyštvávat z pozic tak, že by to bylo kontroverzní a mohlo by to být předmětem soudních sporů. Nedivil bych se, kdyby to někteří akcionáři zkusili napadnout u soudu,“ shrnul Křeček.

Připomněl, že minoritních akcionářů je asi 150 tisíc, a to často malých střadatelů. „Zdaleka se nejedná o to, že to jsou všechno velmi bohatí lidé. Některé akcionáře dobře známe, jsou to třeba lidé ze střední třídy, kteří něco zdědili, a než by peníze drželi na běžném účtu, rozhodli se nakoupit pár kusů akcií, a chtějí každoročně dostat dividendu,“ uzavřel.

Právo se s žádostí o reakce v úterý obrátilo na ministerstva spravedlnosti, financí i průmyslu a obchodu.

Zareagoval jen resort financí. Mluvčí Tomáš Weiss na dotaz, jak bude ministr Zbyněk Stanjura (ODS) na vládě o věci hlasovat, odpověděl: „Ministr ve svém rozhodování před jednáním vlády samozřejmě zohlední všechny relevantní informace a připomínky vzešlé z meziresortního připomínkového řízení.“