Ministerstvo plánuje změnit systém práce OSPOD

Sociální služba by podle novely, která by měla vejít v platnost od roku 2025, například nemusela zastupovat děti u soudů coby kolizní opatrovník, podle informací Práva se uvažuje i o přejmenování úřadu. MPSV chce, aby OSPOD, které v současnosti zaměstnávají 2629 lidí, v budoucnu zeštíhlely, ale aby měly posílené kompetence.

Zdislava Odstrčilová, vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb, odmítla spekulace, že vláda chce OSPOD úplně zrušit.

„Jejich role musí zůstat, ale v tuto chvíli zasahují pouze v případě velmi ohrožených dětí, je to vysokoprahové zařízení,“ řekla na sněmovním semináři o budoucnosti OSPOD. Podle ní by se úřady měly více soustředit na práci s rodinami, které se do problémů, jež mohou skončit například odebráním dítěte, teprve mohou dostat.

„Musíme posílit podporu rodin, aby pokud možno zvládly těžké situace samy. Zároveň musíme hlídat, abychom co nejdřív identifikovali, že dítě je skutečně ohrožené a je třeba to řešit mocensky,“ dodala. O odebrání dětí z rodiny rozhodují soudy právě na návrh orgánů ochrany dětí.

„Od roku 2011 narostl počet pracovníků OSPOD o sto procent. Máme víc pracovníků v terénu, to znamená, že zjistíme víc případů ohrožených dětí. Tyto orgány ale nemají jiný nástroj než svou sociální práci. Nemají vliv na dávky, na bydlení,“ uvedl poradce ministra práce a sociálních věcí Miloslav Macela, který se na přípravě novely podílí.

„Víme, že děti jsou ohrožené, ale narážíme na celou řadu limitů. Reforma chce tyto limity odbourat,“ řekl Macela. Podle Radka Šoustala z oddělení koncepce náhradní rodinné péče na ministerstvu práce by měly mít orgány na ochranu dětí více manažerskou roli a více by měly spolupracovat například s obecními sociálními pracovníky, které by nově měly úkolovat.

V diskusi vystoupili pracovníci sociální služby, kteří se svěřili s tím, jak vypadá jejich každodenní praxe. „Potýkáme se s personální situací, nemůžeme sehnat kvalitní pracovníky. Na městských částech o nás rozhoduje rada a každá rada má v programovém prohlášení snižování počtu úředníků,“ řekla například Monika Brzkovská, vedoucí OSPOD na Praze 20.

„Nyní máme hodně ukrajinských dětí, některé i bez doprovodu. Když ale přijdu za tajemníkem, že potřebuju přijmout dalšího člověka, usměje se a ukáže mi programové prohlášení,“ řekla. Pracovníky podle ní neúměrně zatěžuje administrativa.

„Než všechno orazítkujete a seženete všechny možné podpisy, nezbyde vám moc času na práci s rodinami. Každá novela vedla akorát k tomu, že se nám zvýšil počet papírů. Někdy si říkám, zda děláme sociálně-právní ochranu dětí, nebo administrativní ochranu,“ postěžovala si. „Naši pracovníci tráví nejvíce času papírováním, zadáváním do spisových služeb, tvořením nových a nových spisů,“ přizvukovala vedoucí ústeckého orgánu na ochranu dětí Pavla Černá.

Úředníci si také stěžují na nedostatek pěstounů a děsí se dne, kdy se od roku 2025 nadobro zavřou kojenecké ústavy. „Nechceme dávat děti do ústavů, ale u nás na Ústecku máme jen sourozenecké skupiny, které mají klidně deset dětí. Nechceme to rozdělovat tak, že malé dáme do rodin a ty větší sourozence do dětských domovů,“ uvedla Černá.

Pracovníci OSPOD také volají po registru volných pěstounů, který MPSV už léta slibuje. Podle úředníků by měl být hotov do konce roku.

„Velmi podporuji, aby se OSPOD soustředily na ohrožené děti a nevysilovaly se na běžných rozvodech. Naopak bych ráda posílila jejich pohled na zájem dítěte,“ řekla Právu místopředsedkyně pirátů Olga Richterová. „K tomu by měly mít odpovídající zdroje, kvalitní finanční ohodnocení, individuální supervize a zázemí dobrých centrálních metodik. Samozřejmostí je dotažení registru pěstounů a úzká spolupráce s obecními sociálními pracovníky,“ dodala.