Článek
V Česku se mohou lidé při vstupech do nejrůznějších provozoven či na akcích prokazovat očkovacím certifikátem, potvrzením o negativním testu či potvrzením, že jsou ve lhůtě 180 dní po prodělání onemocnění covid-19.
Část lidí si ale covidem prošla bezpříznakově, tudíž nejsou ve statistikách a prodělání covidu mohou doložit pouze potvrzením o protilátkách. Tento dokument ale stát dlouhodobě neuznává, dotyční se tak musí naočkovat nebo se pravidelně testovat.
Stát diskriminuje lidi, kteří mají potvrzení na protilátky, rozhodl soud
K tomuto se na konci června vyslovil Nejvyšší správní soud v Brně, když ve svém verdiktu zpětně konstatoval nezákonnost takového opatření. Podle soudu stát neuznáváním protilátek diskriminuje skupinu lidí, kteří potvrzení mají. Verdikt se týkal opatření, které už neplatí, nicméně v současnosti je v platnosti podobné.
Ministerstvo soud neposlechne
Novinky se proto obrátily s dotazem na ministerstvo zdravotnictví, zda po téměř měsíci od vydání rozsudku bude rozhodnutí soudu respektovat a zda pracuje na určení hladiny protilátek. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové se k tomu ale ministertstvo nechystá.
„Na uznávání protilátek v tuto chvíli není odborný konsensus. Podle odborníků zatím není dostatek validních studií (nad rámec 180 dnů, po kterých je odborně uznána míra protilátek získaných proděláním onemocněním), které by určily, jaká hodnota protilátek je ještě ochranná, na jak dlouho a kdy se má vyšetření opakovat. Z těchto důvodu MZ zatím nemohlo zařadit mezi kritéria uznávání bezinfekčnosti hodnotu protilátek tak, jak NSS požaduje,” reagovala na dotaz Štěpanyová.
„Odborné argumenty jsme v reakci na rozhodnutí NSS doplnili do stávajícího mimořádného opatření,” dodala.
S argumentem ministerstva o protektivní hladině protilátek přitom nesouhlasí ani někteří odborníci.
Spor o protilátky přerůstá ve válku odborníků
„Nic jako protektivní hladina neexistuje,“ řekla Novinkám klinická mikrobioložka Hana Zelená, která v Ostravě vede v tamním SZÚ laboratoř pro vysoce rizikové patogeny. Podle ní existuje jen takzvaná mez pozitivity, od které je výsledek měření hodnocen jako pozitivní. Konkrétní číselná hodnota pro vyšetřenou osobu už pak nemá žádný praktický význam, podstatné je, že protilátky má, uvedla Zelená.
V Česku se vědci na hladině neshodnou, v Rakousku to funguje
Štěpányová také poznamenala, že protilátky se neuznávají ve většině států. Potvrzení o protilátkách je ale uznáváno například hned u jednoho z našich sousedů, v Rakousku.
Fakt, že ministerstvo s odkazem na neshody vědců ohledně bezpečné hladiny protilátek nerespektuje verdikt soudu, kritizuje například právník specializující se na oblast zdravotnictví Ondřej Dostál.
„Absolutně není možné, aby správní orgán nerespektoval závazné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Naopak je povinen podrobně prostudovat jeho odůvodnění a přizpůsobit příští rozhodovací praxi tomu, co v tom odůvodnění je,” ohradil se proti postupu Dostál.
„Pokud by se ministerstvo domnívalo, že lidé s jakýmkoliv množstvím protilátek, i třeba velmi vysokým, jsou rizikoví, tak v takovém případě to musí soudu doložit. Jsem ale přesvědčen, že teze, že by prodělání nevytvářelo vůbec žádnou imunitu, není vědecky udržitelná,” doplnil.
Ministerstvo by se podle něj mělo vydat spíše druhou cestou a převzít opatření ze zemí, například sousedního Rakouska, kde protilátky uznávají.
Od září nebude stát hradit testy na covid
„Je to extrémně důležitá věc, zvlášť když se budou rušit hrazené testy. Máme tu velkou skupinu lidí, typicky spíše mladších a méně rizikových, kteří to už nějakým způsobem prodělali, protilátky mají a buďto se nestihli očkovat, nebo se nechtějí očkovat právě z důvodu, že ty protilátky mají. V tom případě bude velmi rozhodné, aby tyto osoby nebyly diskriminovány, protože nebudou mít hrazené testy, nikam bez nich nesmějí a očkovat se nechtějí, protože je to medicínsky z jejich názoru nepotřebné nebo špatné,” podotknul právník.
