Ministerstvo křísí jesle. Obce se bojí zmatků

S obnovou jeslí počítá ministerstvo práce a sociálních věcí. Nicméně odborníci nad záměrem kroutí hlavou. Po letech administrativních kotrmelců už si dětské skupiny našly ve společnosti své místo a změna by podle nich mohla znamenat nové nesváry.

„Dětské skupiny se velmi osvědčily, to samé se týká i mikrojeslí. Proto jsme připravili změnu zákona, která řeší financování a zřizování dětských skupin a mikrojeslí. Ministerstvo práce by nově chtělo dětské skupiny i mikrojesle sloučit, ještě více zvýšit jejich kvalitu a přejmenovat je na jesle,“ napsala Právu Barbara Eckhardová, vedoucí resortního tiskového odboru.

Ministerstvo se snaží situaci rodin s nejmenšími dětmi řešit od chvíle, kdy Sněmovna před rokem zavrhla zákon, který zajišťoval místo ve školkách dětem už od dvou let věku.

Místo toho se vládní politici shodli, že pro předškoláky zajistí jiný typ péče než v mateřinkách. Podporují se zejména dětské skupiny, určené hlavně pro děti do dvou let, kterých bylo na jaře po republice 916 se zhruba 15 tisíci dětmi. Další možností jsou mikrojesle s kapacitou do čtyř dětí ve věku do čtyř let. Ty mají výhodu, že se mohou provozovat i v domácnostech.

Ministerstvo ale neřeší jen jejich omezenou dostupnost, ale také výdaje. Nyní jsou hrazeny do velké míry z eurofondů, což nebude navždy. Za šest let bylo podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) investováno do dětských skupin z eurofondů na osm miliard korun.

Hrazení ze státního rozpočtu má zajistit právě nový zákon, jenž také zastropuje ceny. Ty se dnes při celotýdenním pobytu mohou vyšroubovat i přes deset tisíc korun měsíčně. Ministerstvo by platby chtělo stanovit na třetině minimální mzdy, tedy nyní na 4450 korunách.

To vše už bylo připraveno, ale nyní se ještě budou odborné kruhy přít, jak vše zastřešit obecně známým pojmem jesle.

Přestože se jesle coby zdravotnická zařízení z legislativy vyškrtly v roce 2012, na zákonné periférii se udržely dodnes. Rozpory ukázala nedávná debata ve Sněmovně.

„Co udělali ministři za soc. dem., aby se zvyšovala kapacita v předškolních zařízeních, aby obce byly motivovány k tomu, aby držely jesle? Jesle jsou u nás pod centrem sociálních služeb, tedy pod zařízením, které spadá do gesce pod paní ministryni a které se i kvůli neschopnosti paní ministryně potýká s nedostatkem finančních prostředků. Přesto držíme jesle,“ rozčilovala se poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS).

Ministryně Maláčová jí tehdy odvětila, že se zřejmě jedná o zařízení předškolní péče v režimu živnostenského zákona, nebo o dětskou skupinu.

Podle místopředsedkyně ODS Alexandry Udženiji, která má sociální politiku v Praze 2 na starosti, byla městská část nedávno donucena jesle coby zdravotnické zařízení zrušit a v současnosti jsou provozovány pod hlavičkou Centra sociálních služeb Prahy 2 jako „péče o všestranný rozvoj dětí do tří let věku“ na vlastní náklady.

Účel nezpochybňuje: „Reagovali jsme na vysokou poptávku této služby. Osobně jsem hrdá na to, že dokážeme v sociální oblasti uspokojovat poptávku našich obyvatel. Mají jistotu, že se u nás nemusí bát založit rodinu,“ napsala Právu.

Podle Jana Schneidera z Asociace rané péče a výchovy, který je i zastupitelem ODS v Praze 4, není pro „vydržování“ jeslí důvod.

„Praha 4 měla vždy největší jesle. Dnes máme ve stejném objektu čtyři dětské skupiny, což nám umožňuje čerpat eurofondy,“ řekl Právu.

Poukázal na řadu doporučení, aby městské části proměnily své jesle v dětské skupiny. Kromě návodů byl dodán městským částem i speciální program na čerpání dotací v rámci transformace jeslí v dětské skupiny. „Byly tam jen nějaké administrativní problémy, ale někteří se zabejčili. Pro zřizovatele dětských skupin vzešlých z jeslí to nebyl velký problém,“ dodal Schneider.

A zejména z těchto důvodů není ze znovuzavádění jeslí nadšen. „Většinu jeslí nahradily dětské skupiny, standardizovaly se, a teď v tom dělá paní ministryně zase guláš,“ postěžoval si.