Ministerstvo chce zakázat tělesné trestání dětí

„Účelem této legislativní úpravy není trestně stíhat ani stigmatizovat rodiče a pečovatele, nýbrž podpořit výchovu prostřednictvím jiných prostředků než tělesných trestů,“ sdělil Právu náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS).

Současný platný občanský zákoník přitom podle něj považuje „přiměřený tělesný trest za výchovný prostředek“.

To ale odporuje evropské legislativě, judikatuře Evropského soudu pro lidská práva i úmluvě OSN o právech dítěte. Podle nich je totiž každý tělesný trest „v rozporu s lidskou důstojností“.

Nynější znění proto ministerstvo spravedlnosti navrhlo změnit do této podoby: „Výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte. Platí, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření.“ Právě poslední souvětí je v návrhu paragrafu 884 občanského zákoníku nové.

Společně s tímto souvětím autoři novely přidali do dalšího paragrafu ještě větu, že „rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, které spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření“.

Podle Stanislava to znamená, že výchova dětí by měla být bez použití tělesných trestů, a to i v domácím prostředí.

„Po vzoru právních úprav jiných evropských zemí se navrhuje rovněž deklarovat nepřijatelnost psychického trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření, protože jsou taktéž v rozporu s lidskou důstojností,“ sdělil Právu náměstek.

Nová právní úprava tak podle něj jednoznačně říká, že veškeré formy uvedených nežádoucích výchovných prostředků jsou nepřijatelné – tedy v rozporu s lidskou důstojností dítěte.

„Z navrhovaného znění je patrné, že se nezavádí zákaz tělesného trestání, který by předpokládal sankci za nežádoucí jednání,“ uvedl Stanislav.

„Naopak se jedná o deklaraci žádoucího stavu, o nastavení celospolečenské normy, že není přijatelné bít děti, stejně tak jako je nepřijatelné bít dospělé nebo zvířata,“ podotkl. Doplnil, že nová úprava vychází z presumpce, že je především odpovědností rodičů, jak budou vychovávat svoje děti.

Na to, že v českém právním řádu chybí „nepřijatelnost všech forem tělesných trestů na dětech“, upozornil už v lednu 2015 Evropský výbor pro sociální práva.

Uvedl, že Česká republika porušuje článek 17 Evropské sociální charty. Ke změně pak Česko opakovaně vyzval i Výbor OSN pro práva dítěte, naposledy loni v říjnu.

Česká republika patří k posledním zemím Evropské unie, kde chybí jasné uzákonění zákazu a nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. Spolu s ní jsou to také Slovensko, Belgie a Itálie. U posledně jmenované země ale nepřijatelnost tělesných trestů vyplývá z rozhodnutí tamního nejvyššího soudu.

Naopak například Švédsko příslušnou legislativu přijalo už v roce 1979, Německo v roce 2000, Maďarsko v roce 2004 a Polsko v roce 2010.

Podle výzkumu, který se uskutečnil v roce 2018, však čtyřicet procent Čechů nepovažuje například pohlavek za fyzický trest a třiašedesát procent přiznalo, že takový trest někdy použije.

Dlouhodobé studie přitom jasně ukazují, že podobné tresty nemají žádný výchovný účinek. Naopak podle nich jsou lidé, kteří v dětství zažili tělesné trestání, v dospělosti ohroženi řadou rizik.

„Například v podobě psychických problémů se sebevědomím, častěji se uchylují k agresivnímu chování v blízkých vztazích,“ uvedlo ministerstvo ve zprávě k novele občanského zákoníku.

Tělesné tresty podle tohoto úřadu nevychovávají a mají jen krátkodobý efekt, navíc tím prý rodiče učí dítě akceptovat fyzické násilí jako metodu řešení problému.

„Navrhovaná úprava o nepřijatelnosti tělesných trestů by nastartovala změnu ve společnosti – klesla by míra násilí a agresivity,“ míní ministerstvo, které už v září svůj návrh rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení.