Ministerstvo chce přiškrtit sociální hospitalizace. Plán má ale trhliny

Beznadějně přeplněná jsou totiž sociální lůžka, která jsou v nemocnicích vyčleněná právě pro tyto pacienty. Přibývat jich ale nebude i proto, že nejsou ekonomicky výhodná. Lidé pak často leží déle na jiných odděleních. S tím chce stát skoncovat. První návrh na změnu ale sklízí kritiku.

„Obsazenost sociálních lůžek je v průměru téměř stoprocentní, lůžka jsou plynule obsazována a uvolňována, nezvažujeme změnu jejich počtu,“ řekla mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová.

V Léčebně pro dlouhodobě nemocné Klokočov, která je součástí ostravské fakultní nemocnice, mají dvacet sociálních lůžek. Pobyt na nich je jen dočasný, má překlenout dobu, než pacient přejde do ústavu sociální péče.

Podobně je na tom Fakultní nemocnice v Plzni, kde mají sedmačtyřicet lůžek. Smlouvy uzavírají s pacienty na tři měsíce. „Trvale máme stoprocentní obsazenost a přijímáme klienty, kteří byli původně hospitalizováni ve FN Plzeň, tedy překladem z jiného pracoviště fakultní nemocnice na lůžko pobytové a sociální péče,“ uvedla mluvčí Gabriela Levorová.

Oblastní nemocnice Náchod má v Jaroměři dvanáct sociálních lůžek, v Broumově deset. Navázaná jsou na Léčebnu dlouhodobě nemocných. Vytížena byla loni na třiaosmdesát procent, uvedl předseda správní rady Jan Mach.

„Zkušenost se sociálními lůžky máme dobrou. Zřídili jsme je na podzim roku 2018 po tlaku VZP na eliminaci tzv. sociálních hospitalizací. Pojišťovna tenkrát prováděla revize u dlouhodobých hospitalizací nad 90 dnů, což mělo dopad na snížení úhrady o miliony korun,“ vysvětlil Mach. Obvykle se podle něj daří do roka dlouhodobé řešení pro pacienty najít.

Zatímco pobyt v oddělení dlouhodobé péče hradí pojišťovna, u sociálních lůžek pacienti část nákladů platí, konkrétně stravu a ubytování. Denně jde o několik stovek korun. Sociální lůžka ale všechny nemocnice nemají, a ty které ano, hlásí plno.

Přesto mají pomoci vyřešit problém s nadužíváním lůžek určených pro dlouhodobou péči, kterých je nedostatek. Lidé už na nich nebudou moci zůstávat déle než tři měsíce, pokud k tomu nevidí lékaři a pojišťovna objektivní důvod. Pacient, který hospitalizaci už nepotřebuje, má být přeložen právě na sociální lůžko, kde mu nemocnice zajistí ubytování, stravu, pomoc při osobní hygieně nebo třeba sociálněterapeutické služby, anebo do některého ze sociálních pobytových zařízení, pokud nemůže jít domů. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o sociálních službách.

Roky se ale nedaří systémové změny v propojení sociální a zdravotní péče prosadit, i teď to skřípe. Na nedostatky upozorňují kraje, odbory, ombudsman či Unie zaměstnavatelských svazů. Poukazují třeba na to, že není jasné, co bude s člověkem, který odmítne jít do domova pro seniory, pokud vůbec někde sežene místo.

V Česku není pro část starších geriatrických pacientů zajištěna dlouhodobá a následná péče. Výhledy dobré nejsou. Už teď chybí patnáct set lůžek, a pokud má být zajištěna péče aspoň ve stávajícím rozsahu, bude potřeba přidat v nemocnicích do šesti let minimálně dalších 3200 postelí. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví. V ideálním případě jich ale bude potřeba kolem pěti tisíc.

Novela teď čeká na projednání vlády, které by mělo proběhnout do konce března. Navýšení počtu lůžek ale neřeší, na tom pracují pojišťovny, které chtějí část nevyužívaných míst pro akutní případy přeměnit na chybějící lůžka následné péče.