Hlavní obsah

Miliony min budou zabíjet i desítky let po válce

3:48
3:48

Poslechněte si tento článek

Zhruba dvě stě tisíc kilometrů čtverečních území Ukrajiny je zaminováno. Místy leží i pět min na metr čtvereční. Podle vojáků si tyto smrtící prostředky budou vybírat svoji daň na lidských životech i desítky let po válce. Ukrajinští ženisté Andrej a Vasyl popisují, jak náročný úkol čeká na celé generace pyrotechniků a proč některé miny nelze nalézt ani detektory.

Foto: Michal Voska, Právo

Andrej a Vasyl, ženisté a pyrotechnici ze Záporoží, kteří se budou podílet na odminování Ukrajiny.

Článek

(od našeho zpravodaje)

„Pojď, uděláme trochu ohně, ať máš pěknou fotku,“ žertují Andrej s Vasylem, kteří jsou odborníky nejen na výbušniny všeho druhu, ale připravují i nálože pro drony. Oba měli před válkou zcela odlišná civilní povolání. Vyšší Andrej byl zemědělcem a opravářem těžké techniky, Vasyl učitelem hudby na umělecké škole.

Slouží od začátku války a kvůli své současné práci absolvovali řadu kurzů, ale také dlouhou a náročnou praxi. „Prsty máme všechny, takže zatím dobrý,“ směje se Vasyl.

Miny rozeseté po Ukrajině se dělí na protipěchotní, které likvidují osoby, a protitankové, určené především proti tankům a obrněným vozidlům. „Na protitankovou si klidně můžeš stoupnout, nic se nestane. Protipěchotní trhá nohy. Zapomeň na filmy, kde si stoupneš, slyšíš cvaknutí a čekáš, kdo tě vysvobodí, minu něčím zapře. Tak to nefunguje, po našlápnutí okamžitě vybuchuje,“ říká Andrej.

Ne všechny jde detekovat

Mnoho jeho kamarádů mina zabila nebo zmrzačila. Ne všechny lze totiž najít s pomocí detektoru kovů. „Válka je největší laboratoří zbraní a techniky. Nové miny, které se tady bohužel už také vyskytují, nemají téměř žádné kovové součástky. Vše, včetně úderníku, je z plastu. Některé se i tisknou na 3D tiskárnách a pyrotechnik je následně naplní a připraví. Zabíjet budou i za desítky let,“ říká smutně.

Odminovat rozsáhlá území, lesy, porosty, ale i okraje měst, bude podle vojáků velmi náročné. Někde se použije technika, ale většinou půjde o náročnou ruční práci.

„Odminovací zařízení je prima, ale tady se použije jen na omezeném prostoru. Prakticky jen na rovině. Lesy, koryta řek, ale i řeky samotné se musí odminovat ručně. Mám přátele v bývalé Jugoslávii, v Bosně a Hercegovině. Tam jsou miny dodnes, desítky let po válce a vše trvá nesmírně dlouho. Myslím, že u nás těch min bude ještě mnohem více a hlavně budou modernější a důmyslnější,“ přibližuje budoucnost Vasyl.

Zabíjí civilisty a ničí zemědělskou techniku

„Viděl jsem už mnoho mladých kluků, ale i ostřílených chlapů ležet v polích s utrženou nohou mrtvé. Když se jim hned nepomůže, nemají šanci, vykrvácí. Je to otázka pár minut, pokud se rána nezaškrtí. Ničí to i zemědělce a naše země je obrovská světová obilnice. Nedávno tu vybuchla mina pod traktorem. Někdo si může říct, proč do toho ten blázen lezl a na pole vyjel. Jenže mnozí nemají jinou možnost, jinou obživu. Musí,“ dodává Vasyl.

Od začátku války zemřelo podle dostupných statistik na Ukrajině nejméně 600 civilistů po šlápnutí na minu. Nemalou část tvoří děti. Celkově je zaminována zhruba třetina území Ukrajiny, tedy 200 tisíc kilometrů čtverečních. To odpovídá území 2,5× většímu, než je Česká republika.

Související články

Výběr článků

Načítám