Milion ptáků zahyne každý rok v Česku, když v plném letu narazí do stavby

Skleněné budovy zrcadlící zeleň v okolí, prosklené zastávky nebo sklem vyplněné protihlukové stěny. To všechno jsou podle ornitologů doslova pasti na ptáky, kteří stavbu v letu nevidí a v rychlosti 30 až 70 km/h do ní narazí a uhynou.

„To, že pomůže nalepit na skleněnou plochu budovy siluetu dravce, je mýtus. Ve skutečnosti by siluety musely být umístěny asi 10 cm od sebe. Pták má tendenci siluetu obletět. Dravec ptáky neděsí,“ vysvětlila Dobruská s tím, že polep skla musí být celoplošný.

„Celosvětově se udává, že kaž­doročně uhyne po kolizi se stavbou více než miliarda ptáků. Naše odhady jsou okolo milionu ptáků v ČR. Jedná se o všechny možné druhy. Nejčastější obětí jsou ptáci, kteří žijí v městských parcích a zahradách. A tažní ptáci, jako jsou např. sluky. Hynou i ledňáčci, když je nějaká nenápadná budova v okolí řeky,“ dodala.

Ušetřeny bývají podle ornitologů většinou jen ti nejlepší letci, jako jsou rorýsi či vlaštovky, kteří loví hmyz ve výškách.

Nebezpečné přitom není jen sklo či zrcadlo. Odborníci zaznamenali problémy i s leštěným mramorem nebo kovovými plášti. Za špatné viditelnosti se totiž i v něm odráží okolí. Ornitologové proto uspořádali pro architekty webinář, v němž prosí, aby ve svých projektech mysleli i na bezpečnost pro opeřence. Zvlášť pokud se stavba nachází v zeleni. Architekti mají třeba použít barevné nebo matné sklo, sklo se vzorem či polep.

„Oni obvykle o problému nevědí. Snaží se postavit zelenou budovu, ta dostane certifikát, že splňuje ekologická kritéria, a pak na ní hynou ptáci. Ani pro architekty to není příjemné,“ popsala Dobruská.

Zákon o ochraně přírody a krajiny chrání všechny ptáky. Když je některá budova pro opeřence nebezpečná, může Česká inspekce životního prostředí nařídit dodatečné zabezpečení budovy. Jak upozorňuje ornitologická společnost, stavební úřady tyto problémy při schvalování projektů skleněných budov nezohledňují.