Článek
Ubylo například zemědělské půdy, klesla rozloha nefragmentované krajiny a nepříznivá situace je také u vodních toků. Česká republika přitom získala ve srovnání s ostatními zeměmi EU druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Kontroloři zjistili, že ministerstvo životního prostředí nemohlo vyhodnotit, jestli byly peníze vynaloženy účelně a měly skutečný přínos pro přírodu a krajinu. Nestanovilo totiž u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle.
Co se výstupů z programů týče, ministerstvo sice stanovilo konkrétní hodnoty pro jejich splnění, často je ale natolik podhodnotilo, že byly pak ve skutečnosti mnohonásobně překročeny. Ministerstvo například počítalo s tím, že se z programu zrevitalizuje 10 km2 území, ve skutečnosti ale revitalizovaná plocha dosáhla 214 km2.
Stejné chyby i dříve
Jako cíl si také dalo podpořit 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2213. Obdobné problémy přitom inspektoři našli už při kontrole v roce 2010.
Podobné nedostatky jako NKÚ našel Evropský účetní dvůr (EÚD) při kontrole v roce 2014. Prověřil 32 projektů ve vybraných zemích EU včetně České republiky. EÚD zjistil, že k hodnocení úspěšnosti programů se používaly jen hmatatelné výstupy, jako je například počet a druh vysázených rostlin. Chyběly ale ukazatele, podle kterých by bylo možné říci, jak a jestli taková opatření pomohla ke zvýšení biodiverzity.